Jablka, pro které jsme schopni mnozí předvést na žebříku heroické výkony při jejich sklizni, nebo si je jako kulaté cosi skládat do košíku během nákupu. I tyto nadmíru prosté a běžné plody se nás snaží upoutat nejen chutí a dokonalostí, ale bezpochyby také svou barvou či dokonce vůní. Snaha upoutat pozornost je jim obecně vlastní a tak vytváří v přírodě přepestrou škálu barev a velikostí plodů či plodenství.

Zejména ty dužnaté touží jen a jen po tom, aby byly zkonzumovány tím či oním živým tvorem neb projití trávicím traktem pro mnohé z nich znamená otázku možnosti dalšího života či zániku kdesi v zapomnění. Oplodí totiž velmi často kromě látek, které mají nalákat či naopak odpudit toho či onoho tvora, obsahuje také hormony znemožňující klíčení. Uchovává tak sice semena ve vlhku, ale zároveň se snaží zajistit, aby nezačala klíčit v nesprávný čas. Nový život má tak paradoxně šanci začít až tehdy, když se ocitne mezi tím, co opustí tělo jako zcela neupotřebitelný odpad.

Ačkoliv ne zcela všechny plody jsou určeny pro lidský žaludek, mnohé z nich nám mohou zpestřit svou barevností druhou polovinu roku. První barevné plody na stromech a keřích najdeme již v průběhu srpna, jen některé jsou pak schopny přežít Nový rok. Pozdní květy rozchodníků, hvězdnic, řetězovek či plamenek nemusí být tudíž jedinou barevnou možností, jak přispět do pozvolna dozrávajících žluto oranžově rudých tónů listnáčů.

Okrasné plody můžeme hledat na drobných keřích stejně jako na středních stromech, v plodenstvích více či méně bohatých a také různé velikosti. Barvami jdou od čistě bílé přes krémové, žluté, růžové, oranžové, šarlatové červené, vínové, modrofialové, modrošedé až černé. Drtivá většina dřevin dává okrasných plodem je v průběhu roku pozoruhodná i jinými akcenty. Například kalina Viburnum opulus bronzově raší na světlém dřevě, nápadně bíle kvete, od srpna nese rudé plody, často ještě s remonty květů, v průběhu října a listopadu intenzivně vybarví listy do oranžově rudé barvy a po opadu plody drží až do ledna. Běžnější sterilní forma této kaliny s kulovitými květy neplodí a je podstatně méně efektní. Jiné dřeviny jsou stálezelené, koneckonců i jehličnaté tis, barevnokoré, pestrolisté či barevnolisté, převislé, řada plodů je jedlých a chutných... apod.

Málokteré plody jsou vysloveně jedovaté, většina nejedlých plodů je skutečně nepoživatelných již pro svou chuť a po prvním pokusu o konzumaci odradí dětské zvědavce velmi spolehlivě. Drobným rizikem jsou ale návyky místního ptactva, které nelze předem odhadnout. U exotických dřevin se totiž někdy stává, že v plodech ptáci náhle objeví vítaný zdroj potravy a celou úrodu promptně zlikvidují. Tudíž druh od druhu je možné mít různou zkušenost podle lokality a tyto podmínky se mohou v průběhu let měnit. Některé plody vyhledávají také drobní hlodavci či hmyz. Dokonce psi, kteří si občas zajdou na maliny či jahody, dokážou podlehnout i takové vášni jako je hromadná konzumace tisinek. Jelikož je ale zásadně nerozkousávají, neublíží jim.

Plody jsou zajímavé na stovkách druhů dřevin, těžko říci, které jsou ještě okrasné a které nikoliv a čím vlastně. Někdy je pohled zblízka víc než zářivé barvy zdálky. Podívejte se alespoň na některé:

Callicarpa bodinierii var.giraldii ´Profusion´ krásnoplodka		Cotoneaster frigidus ´Cornubia´ skalník
Decaisnea fargesii		Euonymus europaeus f.albus brslen
Lonicera tatarica ´Hack´s Red´ zimolez		Taxus x media ´Hicksii´ tis
Malus ´Evereste´ v pozadí Malus x zumi ´Golden Hornet´ jabloň		Sorbus koehneana jeřáb
Viburnum opulus kalina		Photinia villosa f.maximowicziana blýskalka
Euonymus planipes brslen		Viburnum tomentosum kalina
Ilex ´Washington´ cesmína		Cornus sanguinea ´Winter Flame´ svída