Pomalu rostoucí, poléhavý až vystoupavý keřík, olistění tmavě zelené až bronzové, květy výrazně sytě nachově purpurové. Kvete od konce února do dubna.

Původ: Původní druh pochází z Evropy z východních a středních oblastí Alp, kde vystupuje až do nadmořských výšek kolem 2500 m.n.m. Přirozený výskyt zasahuje i území Čech a Moravy.

Vzhled: Hustě větvený, poléhavý, široce rozložitý keřík. Listy tmavě zelené až bronzové, jehlicovité, uspořádané do pravidelných přeslenů po 4 (až 5) jehličkách. Květy úzce zvonkovité, sytě nachově purpurové, hlavní kvetení konec února až duben. Keř přirůstá ročně 2 až 5 cm, výška kolem 5. roku po výsadbě 10 až 15 cm.

Nároky: Půda lehčí, hlinitopísčitá, nejlépe odlehčená rašelinou, kyselá až slabě kyselá reakce ( 5-6,5 pH ). Vyžaduje slunné a výhřevné stanoviště, vhodný je zimní přístin nebo lehké překrytí chvojem. Roste dobře i v polostínu, kvetení je ale méně bohaté. Pro zapěstování pěkných kobercových výsadeb je potřebný pravidelný řez po odkvětu, rostliny zkracujeme o 1/3 až 1/2, vždy ale musí na výhonech zůstat alespoň část olistění. Při silném sestřihnutí do staršího dřeva rostliny nepravidelně obrůstají a mohou i uhynout. Po sestřižení doplníme kolem rostlin slabou vrstvu rašeliny nebo borové hrabanky.

Použití: Jednotlivě nebo ve skupinové výsadbě vhodně doplní menší skalky, atriové či terasové zahrádky. Vhodný doplněk zeleně v nádobách a korytech. Řadová výsadba vynikne v nízkých obrubách záhonů a lemech vřesovištních rostlin. Ve větších skupinách je nezastupitelným prvkem velkých vřesovišť a podrostového patra vyšších jehličnanů. Vysazujeme převážně do trojsponu na vzdálenost 25 až 30 cm.