Majoránka zahradní pochází ze Středomoří, kde podnes najdete vytrvalé porosty majoránky volně v přírodě. V 16. století se rozšířila také ve střední Evropě jako léčivka, koření i jako rostlina odstraňující pach v kabelkách a taškách. Práškem se leštil nábytek. Kvete od července do srpna.

Nároky a rozmnožování: vyžaduje plné slunce a suchou písčitou půdu s trochou vápna. U nás se pěstuje jako jednoletá rostlina. Velmi jemné semeno vysévejte po špetkách do misky už od března. Od poloviny května se vysazuje ven.

Péče: jakmile výhony přesáhnou délku 10 cm, rostlinu zkraťte. Nať střihaná po odkvětu má nahořklou chuť a rostlina rychle ukončí vegetaci.

Sklizeň a zpracování: výhonky, které začínají kvést nebo kvetou, můžete střihat po celé léto, nejlépe v ranních hodinách po oschnutí rosy. Nať můžete zmrazit nebo usušit zavěšenou ve svazečcích nebo rozloženou v řídkých sítech na stinném, vzdušném, teplém místě či v sušičce při 40 °C.

Použití: majoránka je oblíbeným kořením k masu, luštěninám, rajčatům a dále do polévek, pizzy a pokrmů z brambor. Výborně se hodí do uzenin a párků. Je součástí směsí bouquet garni a provensálského koření. Nahrazuje sůl. Čaj podporuje vylučování žluče a trávicích šťáv a uklidňuje nervy.