Zahrada v přírodním stylu vnímaná na pozadí drátěného plotu nebo omítnuté zdi ztrácí na svém kouzlu. Je-li oplocení nezbytné, je nekonvenční vrbový plůtek levnou a působivou alternativou předčí svou jednoduchostí i tradiční kamenné zdi. Pro potřebu oplocení přírodní zahrady se nabízí několik řešení, která s drátěným pletivem úspěšně soutěží.
Vrbový plot
Nejjednodušší možností, jestliže už drátěný plot stojí, je osázení jeho těsného okolí dřevinami, čímž vznikne volně rostoucí a přitom neprůchodný živý plot, který navíc zaručuje pohledovou izolaci. Další používanou a pro přírodní zahrady akceptovatelnou náhradou pletiva je plot z dřevěných latí. Přírodní materiál si s výsadbou nekonkuruje tak silně jako drát. Ovšem i v tomto případě je hranice zahrady zvýrazněna silněji, než je u přírodní zahrady žádoucí. Totéž platí o stříhaném živém plotu. Lépe a dynamičtěji působí kombinace několika popsaných oplocení. Obohacením skladby bude bezpochyby nekomplikovaný a prostý vrbový plůtek. Vrba je nenáročná, odolná a široce použitelná rostlina. Máme-li přístup ke starším exemplářům, ze kterých lze odebrat řízky, vyjde nás náš plot navíc velmi levně. Jestliže nemáme tuto možnost, nenechejme se v žádném případě svést k vandalství. Vyhlédneme-li si vrby ve volné přírodě, ověříme si u majitele nebo správce pozemku, zda je možné rostliny ořezat a kdy je pro to nejvhodnější doba. Vhodné je také využít zmlazování či rušení starších výsadeb. Pruty u nás velmi hojné vrby bílé (Salix alba) pro naše účely postačí, ořezávat vrby košíkářské (Salix viminalis) by pro zahradní stavby byla škoda. Vrba bílá upřednostňuje vlhké, výživné a zásadité půdy, díky vysoké přizpůsobivosti však obstojí také na sušších stanovištích. Pokud tedy není půda na našem pozemku vyloženě suchá, jsou vyhlídky na ujmutí vrbového plůtku dobré. Řízky lze odebírat z jednoletých i víceletých prutů od počátku listopadu do konce února. Od počátku listopadu do počátku května je také za bezmrazých a nepříliš mokrých dní možné vysazovat.
