Nebude snad překvapením, když konstatujeme, že na vysoké úrovni našeho růžařství mají v konečné instanci podíl konkrétní lidé. Vyzdvihněme jednak úsilí našich šlechtitelů, které je podrobněji popsáno dále, jednak práci organizátorů odborného života, kteří se rekrutovali a rekrutují nejen z řad profesionálních zahradníků, krajinářů a botaniků, ale také z okruhu amatérských milovníků růží.

Galerie šlechtitelů růží
Na organizaci a osvětě se podílelo mnoho lidí - v mezích činnosti příslušných spolků i individuálně udíleným poučením. Publikační činnosti se věnoval před válkou například Josef Mikeš, jehož "Dějiny zahradnictví" nikdy nevyšly (růže v nich má čestné místo), napsal ale také kolem 1500 článků a 14 monografií, mimoto sám vyšlechtil několik růží. Hlavní slovo při propagaci růží získal záhy po svém vzniku Rosa klub, není divu - soustředil prakticky všechny tuzemské kapacity v oboru. Od té doby stačila vyniknout nová generace odborníků - docent Bohumil Kavka, rhodolog Ivan Klášterský (jehož dílo bohužel není náležitě uspořádané) a jeho žák Dr. Václav Větvička. Členové Rosa klubu pak jistě znají Vladimíra Mölzera, Josefa Klimeše, Jaroslava Havlů, Viléma Waltera a mnoho, mnoho dalších ... Nakonec připomeňme zásluhy dlouholetého předsedy Rosa klubu, docenta Bohumila Jaši a přínos současného předsedy, Dr. Josefa Thomase.
Vysoká úroveň růžařství v ČR je však zejména přímým důsledkem práce "praktiků", zahradníků, školkařů, šlechtitelů. Především domácí šlechtění růží je pro sebevědomí národní odborné obce velice důležité, připomeňme si ty, kteří se mu věnovali.
Nejvýznamnější šlechtitelé budou uvedeni níže, z ostatních jmenujme alespoň Němce Vincenze Bergera a Rudolfa Biera,Antonína Chalupeckého z Pchel, Josefa Malivu, Františka Zemana, Karla Kumštýře, Adolfa Nováčka a Františka Poustku z Horažďovic.
Postupně budou představeni: Jan Böhm, Dr. Gustav Brada, Rudolf Geschwind, Josef Havel, Josef Strnad, Josef Urban, Ludvík Večeřa
Jan Böhm
Syn jednoho z "otců zakladatelů" českého růžařství, Jana Nepomuka Böhma, se narodil 25. 11. 1888 v Praze, zemřel v Blatné 4. 4. 1959. K zahradnictví byl veden odmala, po první světové válce založil školku v Blatné a začal se věnovat šlechtění, časem množil až milion keřů ročně. Kromě toho intenzivně propagoval růže - nejen knihami a články v časopisech, ale i kvalitními katalogy vlastních růží. Na trh uváděl, kromě svých novinek, i výtvory ostatních šlechtitelů, přispěl k rozšíření např. Geschwindových růží. Böhmův podnik byl nakonec v roce 1952 nemilosrdně znárodněn.
Jan Böhm vyšlechtil přes sedmdesát růží, které získaly řadu ocenění (mj. 14 zlatých medailí), dodnes se zachovaly v některých evropských rozáriích.
Na spodním snímku je růže ´Ave Maria´ vyšlechtěná Janem Böhmen v roce 1933 (foto Hana Vymazalová)

Rosa Ave Maria (Böhm, 1933)
Autor článku: Adam Holub
Kontakt na Rosa klub:
RNDr. Josef Thomas, Českomalínská 17
160 00 Praha 6, tel. 221 624 508 (v pracovní době)
josef.thomas@sujb.cz, www.rosaklub.cz
Kontakt na Rosa klub:
RNDr. Josef Thomas, Českomalínská 17
160 00 Praha 6, tel. 221 624 508 (v pracovní době)
josef.thomas@sujb.cz, www.rosaklub.cz








