Bazalka pravá, vonná (Ocimum basilicum) se k nám dostala v 16. století z Indie a Íránu. Dříve se u nás hodně pěstovala nejen jako léčivá a kořeninová rostlina, ale také jako okrasná rostlina do okenních truhlíků, kde byla kromě vůně vítána i její schopnost odpuzovat mouchy. Bazalka celkově uvolňuje napětí hladkého valstva, působí proti nadýmání, harmonizuje peristaltiku střev a zvyšuje vylučování trávicích šťáv. Kromě toho uklidňuje kašel včetně astmatických záchvatů a zlepšuje odkašlávání.
Má i mírné antibiotické účinky, kterých se dá mimo jiné využít i k podpůrné léčbě středoušních zánětů a těžko se hojících ran, léčí i afty v ústní dutině a dokonce se doporučuje při zánětech urogenitálního systému. Vlastně se dá říci, že způsobuje celkové uklidnění a její aplikace pomáhá i proti nespavosti, migréně, nervově podmíněné závrati a podobně. Často se bazalka používá v kombinaci s dalšími bylinkami, jako jsou dobromysl, puškvorec, řebříček, fenykl, máta, mateřídouška, kořen lopuchu nebo heřmánek.
Bazalka má v kuchyni široké využití. Po celou dobu vegetace je chutnou i voňavou přísadou salátů z čerstvé zeleniny (hodí se výborně např. do rajčatových). Výborná je do rajské omáčky, hodí se také k ochucení těstovin a okurek. Můžeme ji přidat i k dušeným masům, do omáček, dá se přidat do polévek, k dušené zelenině i do mletých mas. Je také neodmyslitelnou součástí pizzy a provensálského koření, hodí se výborně do fazolí, vylepší chuť zvěřiny. Jen pozor na dávkování ? vyšší dávky nepůsobí uklidnění, ale naopak dráždí. Nedoporučuje se ani dlouhodobé užívání.
Protože je to teplomilná letnička, vyséváme ji v březnu až dubnu do truhlíku nebo květináče a jednou přepichujeme. Na záhon vysazujeme předpěstované sazenice až v době, kdy nehrozí přízemní mrazíky. Na zahrádce můžeme využít příznivého působení bazalky na okurky, které údajně chrání před padlím; říká se také, že pokud ji zasadíme v blízkosti rajčat, zlepšuje jejich aroma. Vyhovují jí lehčí humózní půdy s dostatkem vápníku a slunné teplé stanoviště.
