Encyklopedie růží (3)

Vysvětlení důležitých termínů
V knize Encyklopedie růží se pokud možno vyhýbáme odborným výrazům. Vysvětlení důležitých termínů, které jsou v ní přesto použity, naleznete v této kapitole.

Bourbonské růže/borbonky

Odrůda starých růží, které vznikly na ostrově Réunion, v té době nazývaném Ile de Bourbon. Jde o spontánního křížence růže čínské "Old Blush" s jakousi damašskou růží. Od druhé získaly borbonky dobrou vůni, od čínské růže schopnost opakovaného kvetení. Kvetou dvakrát do roka.

Čajohybrid

Starší, v ČR dosud užívaný název pro jednu skupinu velkokvětých růží.

Čajové růže

Označení pro některé staré odrůdy růže čínské (Rosa chinensis), které mají schopnost kvést po celé léto. Tato vlastnost znamenala naprostou senzaci pro milovníky růží v Evropě, kteří si do té doby museli vystačit s růžemi kvetoucími jednou nebo dvakrát za sezonu. Protože čínské růže rostou pomalu a špatně snášejí mráz, začaly se křížit s odolnějšími růžemi, aby se všechny dobré vlastnosti spojily. Nové odrůdy se očkovaly na odolné podnože evropských šípkových růží. Takto vznikly moderní růže.
Označení "čajové" nesouvisí, jak se obecně soudí, s barvou květu, nýbrž se zvláštní čajovou vůní zmíněných starých odrůd.

Čištění

Zahradnický či spíše slangový výraz označující schopnost některých odrůd růží k tzv. samočištění. Odkvetlé květy takových růží není třeba odstřihovat, zbytky neopylených květů odpadnou samy (keř se tzv. "čistí"). U jiných odrůd zůstane neopylený květ pohromadě, plesniví a zahnívá.

Čtyřhranný květ

Tvar velmi plného květu, v němž jsou korunní lístky naskládány kolem středu takovým způsobem, že se při pohledu shora zdá, jako by byl květ složen ze čtyř částí.

Damašská či damascénská růže

Jedny z nejstarších kulturních růží se označují jako Rosa x damascena. Jejich původ není jednotný; soudí se, že pod stejným značením existují dvě linie růží: jednou jsou potomci křížence růže keltské s růží mošusovou. Damašské růže se vyznačují neúplně plným květem a velmi silnou vůní. Viz také Rosa x damascena v kapitole Růže od A do Z.

Floribunda

Mnohokvětá růže s velkými květy (viz též Mnohokvěté růže).

Chocholík

Hroznovitý druh květenství (corymbus), u kterého květy vykvétají zdánlivě v jedné rovině, protože jejich dolní květní stopky jsou prodloužené. U mnoha růží jde o složená chocholičnatá květenství.

Jednoduchý květ

Má přirozený původní počet korunních lístků (pět), tj. stejný jako mají botanické růže.

Kalich

Vnější obal reprodukčních orgánů, u růží tvořený pěti zelenými (celokrajnými nebo zpeřenými) kališními cípy.

Kališní lístky

Kališní lístky (zpravidla označované pouze za kališní cípy) jsou součástí vnějšího obalu v květech růží (viz též Kalich).

Kombinování květin při výsadbě

Růže se vyskytují ve všech možných barvách (s výjimkou modré). Každou růži lze proto kombinovat s jinými rostlinami. Je možné ji zkombinovat buď pouze s jednou rostlinou, například pnoucí růži s plaménkem, nebo ji umístit do lemového záhonu mezi ostatní rostliny.

Koruna

Vnitřní obal reprodukčních orgánů v květech růží složený z volných korunních lístků.
Korunní lístky
Přeměněné listy, které slouží jako vnitřní obal květu, zpravidla atraktivně zbarvený (optické lákadlo opylovačů).

Květenství

Více květů vyrůstajících na společném vřetenu a uspořádaných podle určitých pravidel. Z botanického hlediska jsou květenstvím mnoha druhů růží chocholíky (viz výše), které se však mohou dále seskupovat do složených květenství.

Místo štěpování

Místo spojení (srůstu) podnože se štěpem (viz Štěpování).

Mnohokvěté růže

Důležitá skupina růží. Jsou to především potomci asijské růže mnohokvěté (Rosa multiflora). Patří k nim tzv. polyantky, jejich potomci polyanthybridy a velkokvěté mnohokvěté růže, tzv. floribundy. Ty vznikly postupným křížením velkokvětých růží s polyantkami a polyanathybirdy. Příznačná pro celou skupinu jsou mnohakvětá květenství na koncích květonosných stonků. Kvetou zpravidla po celé léto.

Moderní růže

Vznikly poté, co byly v Evropě představeny opakovaně kvetoucí růže z Číny (jejichž křížencům se pro jejich vůni začalo říkat čajové růže) a začaly se používat při křížení. První moderní růží byla čajohybrida "La France", která byla uvedena na trh v roce 1867.

Moschata-hybridy

Jsou vzdálenými příbuznými růže mošusové (Rosa moschata). Tato růže pocházela pravděpodobně ze severní Afriky a východního Středozemí, ale nyní se v přírodě již patrně nevyskytuje. Možná vznikla jako kříženec jiných planých růží. Později se jako mošusové růže označovaly růže značně rozdílné. Dnešní tzv. Moschata-hybridy jsou již jen vzdáleně příbuzné s někdejší růží mošusovou. Kvetou většinou časně, bohatě a dlouho. Z báze keře vyrůstají výhony nejdříve do výšky a potom se obloukovitě ohýbají. První květenství se vytvářejí na konci nejvyšší květonosné větévky. Během rozkvétání keře se na nižší květonosné větévce vytvářejí květenství dakšá. V podstatě tak Moschata-hybridy kvetou odshora dolů a mají slabě vonné květy. Neprořezávaný keř kvete již od května.

Očkování

Metoda štěpování, při které se odřízne ještě nerozvitý pupen (tzv. očko) v paždí listu a přenese se (naočkuje se) na podnož. Tento způsob štěpování se nazývá očkování.

Osten

Pichlavý výrůstek z pokožky stonku, nejčastěji trichomového původu (zpevnělý chlup). Na rozdíl od trnu u jiných rostlin je snadno od stonku oddělitelný, odlomitelný.

Plný květ

Květ, který má zmnožený počet korunních lístků (20 i více).

Podnož

Zpravidla planá růže, odolná vůči chorobám, s dobře vyvinutým kořenovým systémem, na niž se štěpují (očkují) ušlechtilé odrůdy (viz též Štěpování).

Poloplný květ

Květ, který má zmnožený počet korunních lístků nad původní stav (tedy více než pět, zpravidla 10-20). Při plném otevření jsou zřetelně vidět tyčinky a pestík.

Polyantka

Skupina kulturních růží, která vznikla kolem roku 1875 křížením růže mnohokvěté (Rosa multiflora) se stále kvetoucí čínskou čajovou růží. Od růže čínské získaly polyantky schopnost stálého kvetení a od růže mnohokvěté bohatá květenství, složená z poloplných i plných drobných květů.

Rozárium

Sbírka živých růží, sadovnicky upravená. (V ČR například v Hradci Králové, v Praze na Petříně, v Průhonicích, v Olomouci, v Lidicích.)

Rugosa-hybridy

Potomci růže svraskalé (Rosa rugosa), botanické růže, která pochází z Dálného východu, Sachalinu, Kuril, severního Japonska a Koreje. Roste vzpřímeně, má hustě ostnité stonky a jednoduché, nápadně velké, slabě vonící květy. Z nich se vyvíjejí velké "brambůrkovité" šípky. V Německu jí proto říkají "bramborová růže" (Kartoffelrose). Její kříženci (tzv. rugosa-hybridy) po prvním kvetení na počátku léta kvetou dále, ale již menším množstvím květů až do konce sezony. Často již mají oranžové šípky a ještě zároveň kvetou (viz též Rosa rugosa).

Růže k řezu

Růže s velmi dlouhými stonky, které lze odstřihnout a dát do vázy. V této encyklopedii jsou popsány především záhonové růže, z nichž několik je vhodných i k řezu. V květinářstvích jsou nabízeny růže, které se pěstují speciálně pro trh s řezanými květinami. Jsou vyšlechtěny tak, aby pěstitelům přinášely vysoké výnosy. Ty počítají s vlastnostmi, jako jsou počet řezaných růží na čtvereční metr, trvanlivost, délka a pevnost stonku, barva, tvar a vůně květu - vše, co nás jako spotřebitele při koupi kytice zajímá. Méně pozornosti je věnováno tomu, jak si taková růže vede v zahradě, protože tyto růže jsou většinou pěstovány ve sklenících. V současné době
však roste zájem i o venkovní pěstování růží k řezu. Kultivar Mambo je příkladem takové venkovní růže. Pěkně tvarované květy rostou na koncích stonků, které jsou až 60 cm dlouhé. Ve váze vydrží až 12 dní.

Řízkování

Jedna z metod vegetativního (nepohlavního) množení růží, při které se ustřihnou části stonku (nejčastěji vrcholy stonku) a nechají se zakořenit. Dříve se tato metoda používala téměř výlučně pro množení podnoží. V současnosti se však stále více používá především pro množení růží pro veřejnou zeleň.

Smuteční růže

Nevhodný název pro převislé stromkové růže (viz Stromkové růže).

Solitér

Samostatně umístěný keř nebo strom.

Sport

Spontánní genetická změna, kterou může vzniknout nová odrůda růže (nebo jiné rostliny). Jako příklad můžeme uvést růži La Sevillana, mnohokvětou záhonovou růži s rumělkově červenými květy. Mezi červenými exempláři byla nalezena růže růžová. Ta se začala pěstovat a dostala jméno Pink La Sevillana. Tento sport se liší pouze barvou květu. Co se týče ostatních vlastností, je shodný s růží La Sevillana (viz též Zpětný sport).

Stromkové růže

Růže naočkovaná na vysokou podnož (60, 100 až 160 cm). Nad místem štěpování se teprve rozvíjí korunka z ušlechtilé odrůdy. Větve je možno nechat růst do šířky nebo vzhůru. Pokud je na vysoké podnoži naočkována pnoucí odrůda s tenkými stonky, vzniká tzv. převislá (nesprávně smuteční) stromková růže.

Šlechtění

Šlechtěním růží se rozumí vytváření či vyhledávání nových kultivarů. To je možné především vzájemným křížením různých odrůd růží a méně často jinými metodami (například ozařováním, případně selekcí, výběrem. Často až stovky semenáčků se vysazují na zkušební plantáže a pozorují se. Šlechtitel sleduje, zda se mezi nimi objeví rostliny s novými, lepšími vlastnostmi. Pokud je taková dobrá rostlina nalezena, množí se dále očkováním nebo řízkováním.

Štěpování

Metoda vegetativního (nepohlavního) množení. Z ušlechtilé odrůdy s pěknými květy (štěp) se odřízne část stonku s pupenem a přenese se na podnož. Podnož je pro tento zákrok potřeba upravit. Řezné plochy obou částí se k sobě přiloží tak, aby mohly navzájem srůst.

Trn

Tuhý, zašpičatělý útvar stonkového nebo listového původu, který nelze snadno od rostliny oddělit (odlomit). U růží se nevyskytuje, ačkoliv v hovorové řeči se ostny růží označují jako trny.

Velmi plný květ

Květ mající více než 40 korunních lístků.

Veřejná zeleň

Všechny osázené pozemky spravované obcí nebo státem. Ve veřejné zeleni se často používají růže, které vyžadují minimální péči.

Vzpřímeně rostoucí keře

Větve rostou spíše svisle vzhůru a tvoří keř, který je většinou vyšší než širší.

Záhon

Zrytá část zahrady udržovaná v černém úhoru, kde jsou společně vysazeny rostliny (například růže většinou téže odrůdy).

Zpětný sport

Rosa Pink La Sevillana je příkladem sportu: spontánní genetické změny (viz Sport). Někdy však původní geny znovu získají dominanci a pak mluvíme o "zpětném sportu" nebo o "zpětném chodu". V záhonu s růžemi Pink La Sevillana lze potom najít rostlinu s rumělkově červenými květy, která vypadá zcela stejně jako původní rodičovská rostlina La Sevillana.