Kořenová čistírna

Termíny kořenová čistírna a šedá voda jsou málo známé a rozhodně si zaslouží více pozornosti. Šedá voda je odpadní voda z domácnosti, konkrétně z umyvadel, dřezů, vany, sprchy, myčky a pračky. Voda z toalety se nazývá černá, tou se zde zabývat nebudeme (ačkoliv i to je řešitelné).

Nicméně šedá voda je pro ekologicky smýšlejícího zahrádkáře zlatý důl. Stačí si uvědomit, že pitná, pečlivě filtrovaná a chemicky upravovaná voda z přírodního zdroje proteče přes úpravnu a kilometry potrubí naším kohoutkem, dotkne se letmo našich rukou, talířů nebo zeleniny kterou pod ní omýváme a s trochou mýdla odtéká do kanalizace. Tam se smíchá s černou vodou, za kterou je od této doby považována a je opět čištěna. Bohužel velmi nekvalitně (někdy ani to ne) a kontaminovaná nejrůznějšími chemikáliemi a fekáliemi je vypouštěna do řeky, v níž teče až do moře. Naprosto zbytečný proces, který stojí spoustu elektrické energie, chemie, technického zařízení a ničí životní prostředí. Navíc to celé platíme a pak v tom na dovolené plaveme, o dětech koupajících se v řekách ani nemluvě. A zatímco plýtváme vodou v domácnosti, na zalití zahrady otočíme kohoutkem a vyplýtváme ještě jednou tolik.

Dvakrát užitečná voda

Vyčistit šedou vodu přímo na své zahrádce je od jara do podzimu velmi jednoduchá záležitost. Zdá se vám něco takového neestetické? Pak se zamyslete, co tato voda obsahuje:
1) Mýdla a čistící prostředky. Samozřejmě je nutné vynechat různé těžké chemikálie, chlorinová bělidla a rozpouštědla která jsou pro rostliny a zvířata toxická (a pro lidi taky!) a nahradit je ekologickými čistícími prostředky, kterých je už dostatek na trhu pro všechny lidské mycí činnosti - stačí trochu hledat (dobrý je např. Ecover, k dostání často v bio-prodejnách nebo na www.ecover.cz ). Všechny takové prostředky jsou biologicky rozložitelné a vpodstatě poslouží jako hnojivo.
2) Nepatrné zbytky vaší kůže, pot a prach. Celý den to na sobě nosíte, tak není důvod aby vám to vadilo v kořenové čističce.
3) Zbytky jídel z nádobí. Před chvílí jste si strkali do pusy to, co teď v té vodě plave. Oproti tomu, co máte v žaludku, je to množství úplně zanedbatelné. Rostlinky a mikroorganismy venku si na tom ještě pochutnají.
Příroda čištění vody naštěstí vymyslela za nás. Bahenní rostliny a rozkládající mikrobi totiž mají schopnost při vzájemné spolupráci a ve vhodných podmínkách takovouto vodu velmi rychle a efektně vyčistit. Vhodné podmínky vytvoříme vybudováním jednoduché a mimochodem velmi hezké kořenové čistírny odpadních vod (KČOV), skrze kterou bude šedá voda procházet dříve, než ji použijeme na zalévání, nebo k plnění zahradního rybníčku. Kromě jezírkové fólie a několika plastových trubek je to čistě přírodní záležitost, která nepotřebuje žádné jiné zařízení ani elektrický proud. Pokud vám někdo řekne, že je to nesmysl, tak mu nevěřte. Je to vědecky prokázané a po celém světě v praxi ověřené. V přírodě neexistuje odpad. Co jeden organismus vyloučí je potravou pro jiný. Odpadní produkty a mrtvá těla těch nejmikroskopičtějších organismů jsou potravou pro rostliny a rostliny jsou potravou pro zvířata ... koloběh života který je porušován jen jedním druhem organismů - člověkem. Lidé si z přírodního koloběhu berou a zapomínají to tam v užitečné formě vracet. Kořenové čistírny umožní odpadní vodu a odpad v ní zapojit zdravě zpět do koloběhu života na naší zahrádce (nebo na naší planetě) a ještě nám ušetří peníze.

Několik osvícenějších velkoměst v Kalifornii,USA dokonce postavilo za obydlenou částí po vzoru přírody obrovské mokřady, které slouží k dočištění odpadních vod. Mnoho z těchto projektů jsou překrásná, bujnou vegetací zarostlá místa, lemovaná cestičkami pro milovníky přírody a obydlená mnoha spokojenými živočichy. Navíc se v současné době pěstování bahenních a vlhkomilných rostlin stává celosvětově módním trendem. Není nad šedou vodu, která slouží pro takovou zahradní "bažinu" zároveň jako hnojivo (zase ušetříte! :-). U nás začínají být tyto čistírny také populární, na jiných internetových stránkách můžete najít jejich fotky, popis a seznamy kde se nacházejí. Kořenové čistírny odpadních vod představují ekologický, ekonomický i estetický způsob likvidace splaškových vod. Neobsahují totiž žádná elektrická ani mechanická zařízení, nešíří žádný hluk ani zápach. V porovnání s "klasickými" čistírnami odpadních vod vyžadují jen minimální údržbu a zapadají lépe do krajiny. Investiční náklady na vybudování kořenové čistírny jsou ve srovnání s čistírnami "klasickými" rovněž nižší.

Problémem jsou nyní velké betonářské firmy, které nechtějí přijít o tučné zisky v podobě budování klasických čistíren a tak je zde silný tlak proti jakýmkoliv změnám k lepšímu. Bohužel i úřady a jejich zaměstnanci mnohdy svou nevědomostí nebo i z jiných zájmů komplikují rychlejší a snazší rozvoj v tomto směru. V Severní Americe a vyspělých částech Evropy naštěstí tento negativní vliv polevuje, protože dobré výsledky kořenových čistíren a jejich výhody se nedají dlouho popírat. I v zemích českých pomalu nastává doba kořenová, jak lze po prohledání internetu zjistit- stovky velkých i malých projektů již u nás fungují a další jsou na řadě.

Popis kořenové čistírny odpadních vod (KČOV) pro domácnost:

Je to celkem jednoduchá záležitost, a pro účely rodinného domku by tak měla i zůstat. Přetechnizovaná řešení bývají náchylná k poruchám, nehledě na vyšší pořizovací náklady. Jedná se o mělký rybníček, vyplněný oblázky a štěrkem, pokrytý mulčem nebo půdou a osázený bahenními a vodními rostlinami. Hladina vody se drží pod povrchem štěrku (asi 5cm), takže komáři nemají šanci. Šedá voda vstupuje na jednom konci, pomalu prochází celým objemem čističky, kde je čištěna rostlinami a mikroby. Potom opouští čistírnu buď do rybníčku, předrybníčku, sudu, rozváděcího výkopu, nebo složitějšího zavlažovacího systému. Správný výběr rostlin pro naše dílo je velmi důležitý. Naprosto nepostradatelné k tomuto účelu jsou například orobince, chrastice rákosovitá, skřípinec jezerní, kosatec žlutý atd., rostliny většinou každému dobře známé. A je samozřejmě spousty dalších, které záleží jen na našem výběru. Tyto speciální vodočistivé rostliny jsou schopny dodávat kyslík do svých dutých kořenů, což umožňuje život špínožroutským bakteriím a řasám. Bez nich by čistička nefungovala. Mikroorganismy rozkládají částice odpadu ve vodě na živiny, které jsou spotřebovávány bahenními rostlinami. Kyslík přiváděný kořeny do vody je důležitý pro odbourávání organického uhlíku a organického dusíku. Technologické čistírny s tím často mají potíže. I odbourávání fosforu je jednodušší u vegetačních čistíren než u technologických, protože rostliny využívají fosfor k růstu, a nadzemní části rostlin se dají minimálně 1x ročně sklidit a zkompostovat.

Čistírnu lze používat i přes zimu, proces však probíhá pomaleji. Navíc v tomto období nemáme pro vyčištěnou vodu většinou na zahradě využití (vyjímkou je např. vytápěný skleník). Z toho důvodu je nezbytné mít možnost přepínání vývodu šedé vody z domu mezi čističkou a kanalizací. Šikovný instalatér si s tím poradí. Nejlepší by bylo použít trojcestný rozdělovací ventil, ale ten se zatím běžně neprodává, proto to lze obejít řešením s přepojovací ohebnou trubkou (viz níže). Na zimu se musí nepoužívaný nebo na letní provoz konstruovaný venkovní systém vypustit, aby nezamrzl a nepopraskal (trubky, výpusti atd.). V mokřadu konstruovaném z plastové fólie na rybníčky a v jezírku voda zůstává i v zimě, ale potrubí musí být prázdné. Velké projekty se dají vřešit i na zimní provoz, jak to nyní řeší mnoho obcí u nás i ve světě.

Zde je jedna z možností, jak snadno a rychle vyřešit přepojování na zimní a letní provoz, když nemáte rozdělovací ventil. Všechny odpady šedé vody z domu (umyvadlo, dřez, sprcha, vana, pračka,...) lze svést do jedné trubky a o něco níže pomocí kusu ohebné trubky (tzv. husího krku) přepojovat mezi trubkou vedoucí na zahradu a druhou (tou původní) do kanalizace. Proveďte toto napojení co nejvýše kvůli samospádu. Je nutné použít kvalitní převlečné svorky, aby se ohebná trubka za provozu neuvolnila. Hrdlo momentálně nepoužívaného vývodu nezapomeňte ucpat, většinou stačí překrýt kusem igelitu upevněného gumičkou. Pokud přijdete na jiné řešení, nebo výrobce nějakého rozdělovacího mechanismu, nezapomeňte se pochlubit, rád ho zde uveřejním.

Kořenovou čistírnu je dobré vybudovat na tak nízkém místě u domu, aby do ní voda tekla samospádem, ale natolik vysoko, aby vyčištěná voda z ní sama přetékala do rybníčku. Je z dlouhodobého hlediska mnohem výhodnější podstoupit určité terénní úpravy, než používat čerpadlo. (Pračka umístěná ve sklepě sama čerpá odpadní vodu a proto může být o trochu níže než čistírna - ale jen v rámci možnosti jejího čerpadla, které by se při přetížení mohlo předčasně zničit.)
Pro přibližné určení rozměrů naší čističky můžeme počítat (velmi nepřesně, protože to závisí na mnoha faktorech), že 5-10cm2 mokřiny vyčistí 1 litr za den. Tedy něco kolem 5m2 na osobu, takže pro čtyřčlennou rodinu 20 m2. Proto lze tyto čistírny doporučit tam, kde je k dispozici větší zahrada nebo jiný prostor. Nemáte-li dostatek místa, můžete si udělat jen menší čistírnu pro část šedé vody a zbytek nevyčištěné vody využít jinak, např. zavést ji přímo ke stromům. Obrovskou výhodou KČOV je, že se mohou stát přímo součástí zahrady. Mohou být totiž osázeny nejen rákosem nebo chrasticí rákosovitou, ale především různými druhy kosatců, sítin, skřípin, kyprejů atd. Důležité je i to, že kořenové čistírny pracují bez elektrické energie a tak provoz nic nestojí, nepřispívají ani ke kyselým dešťům, ozonové díře, oteplování Země atd.
Klasický tvar domácí čistírny je obdélník, kde celková šířka je polovinou délky. Mohou ale mít jakýkoliv tvar, který bude funkční pro průtok vody celou její délkou - dlouhý výkop podél plotu, kruh, zvlněný ovál, ...a hluboká by měla být od 30 do 75 cm v závislosti na plánovaném typu rostlin, protože různé druhy koření do různých hloubek (30cm orobinec, 60cm rákos, 75cm skřípina). Vyložená kvalitní plastovou rybníčkovou fólií bude sloužit dlouho a ráda. Hloubka vody v ní se dá regulovat jednoduchým přepouštěcím systémem, jehož nákres viz výše. Ideální je, když čističku třeba jednou za měsíc na chvilku úplně vypustíte vytáhnutím hladinu vyrovnávají trubky; rostlinám to dělá dobře a prý zakoření hlouběji. Také by měla být umístěna na plném slunci, pro maximální růst a výkon rostlin.
Existuje nekonečné množství řešení KČOV pro rodinné domy na různých principech, záleží na tvaru a velikosti zahrady, fantazii majitele, spádu vody atd. U zahrad s velkým sklonem lze udělat mezi vegetační čistírnou a rybníčkem menší vodopád, na velkých zahradách vytvořte třeba celý komplex mokřadů pro pěstování bahenních (mnohdy ohrožených) druhů rostlin a živočichů, nebo pro pěstování jedlých vlhkomilných rostlin.

Vybudování rybníčku a kořenové čističky na šedou vodu z domácnosti se může zdát zpočátku fyzicky i finančně nákladnější, než pouštět vodu do kanalizace (např. folie na jezírka není levná), ale do budoucna tento systém ušetří tolik vody na zalévání, že se to s přehledem vyplatí. Navíc vodní biotop dodá celé zahradě další rozměr a osobité kouzlo.

Zajímavé nákresy a popisy (v angličtině) od samotného guru na zacházení se šedou vodou Arta Ludwiga jsou na stránkách www.oasisdesign.net. Některé dobré informace a obrázky pocházejí z knihy Toby Hemenwaye "Gaia's Garden ? A Guide to Home-Scale Permaculture".
Zadáte-li v nějakém internetovém vyhledavači (dobrý je např. www.google.com ) hesla typu "kořenová čistírna", můžete na mnoha stránkách sledovat jak probíhá situace s ekologickými čistírnami v ČR).