Obrázky zahrad s huňatým a svěžím zeleným trávníkem, které známe z knih a časopisů, určitě vzbudí v každém z nás touhu mít takový přírodní koberec i na vlastní zahradě. Jak ale na to, aby trávník na našem pozemku prospíval a zůstal i v parném létě zelený a hustý? Na nádherně vypadající trávník je hrdý každý majitel zahrady. Vždyť je to přece úžasný pocit projít se po něm bosky nebo se položit na omamně vonící, čerstvě pokosenou trávu.
Trávník - nejkrásnější koberec přírody
Hustý a příjemně zelený trávník však dokáže ještě další zázraky - všechny květiny a keře, které rostou v jeho blízkosti, umí nádherně rozzářit a podtrhnout tak jejich krásu i okrasný účin. Huňatý zelený koberec můžete pěstovat jen tak pro okrasu, pro příjemnou relaxaci nebo jako prostor pro aktivní odpočinek třeba s dětmi. Nejprve se však musíte pustit do setí, pokud si však vypěstovaný trávník nezakoupíte v rolích přímo u specializované firmy.
Na setí nejvíce záleží
Dříve než začneme s vlastním zatravňováním, je třeba si důkladně prohlédnout pozemek, který chceme osít. Pokud zjistéme, že na některá místa se se za celý den slunce nezasměje, bylo by nejvhodnější zvolit jiný alternativní způsob půdního pokryvu. Například v podrostech hustých stromů lze využít některé druhy rostlin přirozeně rostoucí v lesích - sasanku, plicník, jaterník, barvínek. Většinou velmi bohatě kvetou a působí romanticky. Z pěstovaných druhů se pro zastíněná místa hodí bergenie, různé druhy kakostů, bohyška, škornice, konvalinka a z dřevin brčál, různé druhy brslenů a samozřejmě břečťan. Za velký stín vám bude vděčný i kopytník evropský, který má nenápadné listy, ale je hezky dekorativní díky lesklým ledvinitým listům.
Vhodná půda pro vysetí trávy by měla být propustnější a spíše písčitá než těžká, aby mohla tráva dostatečně dýchat. Její kyselost by se měla pohybovat mezi 5,5 až 7 pH. Půda by měla být důkladně odplevelena, prokypřena hráběmi do hloubky asi 5 cm a hladce upravena. Pokud chceme vytvořit skutečně ukázkový trávník bez jediného plevele, je třeba postupovat důkladněji. Připravenou plochu před vlastním setím necháme tři až čtyři týdny ležet ladem, aby mohla semena plevelů vzklíčit. Pak je buď opatrně vyplejeme, nebo zlikvidujeme kontaktním herbicidem. Urovnaný povrch přitom však nesmíme příliš narušit.
Nejlepší dobou pro setí je konec léta a začátek podzimu, kdy plevel už nemá tolik síly klíčit, avšak půda je ještě dostatečně prohřátá. Za předpokladu účinného a kvalitního hnojení tráva vyroste mnohem rychleji než na jaře. Dobré je vše osít celý prostor během jednoho dne, aby tráva rostla stejnoměrně. Pro samotné setí jsou určeny speciální secí strojky, které zajistí rovnovměrné rozmístění semen po celé ploše, a to dvěma směry na sebe kolmými. Stejnou metodou osíváme plochu v případě, že secí strojek nevlastníme. Semena lehce zapravíme do země prohrabáním nebo zasekáním a zavlažíme. Vhodné je chránit plochu před ptáky síťovinou nebo netkanou textilií, dokud semena nevzejdou (1 - 2 týdny).
Péče v prvních týdnech
Během následujích dvou týdnů by osetá plocha měla být důkladně provlhčována do hloubky asi 5 cm. Protože za horkých dnů to znamená zavlažovat trávník i třikrát denně, je vhodné zvolit dobu výsevu na konec léta, kdy už slunce tolik nepálí. Když tráva doroste do výšky 10 - 12 cm, můžeme ji poprvé posekat. Zpravidla se uvádí, že pro první seč je třeba použít kosu, protože rotační sekačky by mohly stébla z půdy vytrhat. Není to však pravda, protože byl-li trávník založen skutečně odborně, stačily si rostliny již vytvořit dostatečně silný kořenový systém, který je v půdě udrží. Výška pokosené trávy by se měla pohybovat od 4 do 5 cm. Kořeny nyní pravidelnou sečí nabývají na síle a rozrůstají se do šířky, takže vytvářejí kompaktní a hustý kořenový systém. V první sezoně po výsevu se snažíme trávník využívat jen opatrně, protože mladá tráva je citlivá na poškození sešlapáváním. Vzešlý trávník je poměrně dobře odolný vůči krátkodobému suchu. Chceme-li však udržet jeho vzrůst a svěží barvu, bude třeba od června do září pravidelně zavlažovat. Prvním potřebu závlahy poznáme podle toho, zůstávají-li v trávníku šlépěje. Důležité je provádět závlahu trávníku intenzivně a méně často než naopak, protože půda musí být vlhká do hloubky až 15 cm, nikoli jen na povrchu. Zatímco na trvale osluněné ploše musíme v létě zavlažovat každý den, na polostinných partiích postupujeme opatrněji, protože přílišné vlhko podporuje růst mechu.
Podle Dům a zahrada
