Zajímavost zahradních výsadeb spočívá v nepřeberné pestrosti barev a tvarů, ve střídání struktur drobných listů a květů, kterým jsou protikladem velké bohaté květy a zejména listy. Právě olistění setrvávající na rostlinách po většinu roku utváří kostru zahrady. Mělo by proto rozdílnou strukturou a členitostí modelovat poutavý obraz, na němž lidské oko s obdivem ustrne. Takovým příkladem velkoleposti a hojnosti rostlinné říše je skupinová výsadba vytvořená z funkií.
Hosta - královna do polostínu
Původní český název, pod kterým funkii (Hosta) nalezneme v odborných knihách, je bohyška. Označení funkie získala podle svého staršího latinského pojmenování. Funkie je blízkou příbuznou liliím, což poznáme při podrobnějším zkoumání drobných, nejčastěji světle fialových květů, uspořádaných v hroznech. Funkie kvete v červenci a v srpnu, výjimečně v září. Květenství přitom výškou nepřesahují listy o více než 15 cm.
Větší měrou než pohledné květy však zaujmou velké celokrajné srdčité listy dekorativní mimo jiné výraznou žilnatinou. Velikost listů stejně jako jejich vybarvení má mnoho variant. Poněkud protáhlejší a drobnější listy jsou stejně časté jako široce srdčité, i několik desítek centimetrů dlouhé listy. Vybarvení listů sahá od modrosivých odstínů přes tmavě zelenou, zlatavou až po listy s bílým či žlutým žíháním. Obvod jedné rostliny nezřídka přesahuje jeden metr čtvereční.
Kvalita a vybarvení listů závisí na podmínkách prostředí, do kterého rostliny vysadíme. Ačkoliv je funkie poměrně skromná, velmi dobře se všem druhům daří na stanovišti s propustnou hlinitou půdou, při mírném zastínění a s dostatkem vláhy, pro jejíž zachytávání nemá uzpůsobené pouze kořeny, ale také stavbu listů. Řapík listů je žlábkovitý a voda zachycená velkými listy jím stéká až ke kořenům. Rostliny celkem obstojně snášejí zastínění i slunce, nikoliv však úpal. Vděčně přijímají občasné přihnojení. Pro sadovnické potřeby je podstatný fakt, že funkie raší poměrně pozdě na jaře - až v závěru dubna a koncem podzimu je vhodné staré listy na rostlině odstřihnout a odstranit ze záhonu. Množení funkie dělením je velice snadné a možné několikrát v roce, nejvhodnější je na jaře před vyrašením. Na stanovišti setrvává dlouhá léta a úspěšně se rozrůstá.
Použití v zahradě
Protože ozdobou funkie jsou zejména listy, mělo by uplatnění v zahradě maximálně umocňovat její krásu. Tomu odpovídá stejně dobře solitérní umístění jako i uplatnění v rámci trvalkových partií, ve spojení nižších rostlin s jemnější strukturou listů nebo naopak s rostlinami výrazně převyšujícími ji samotnou. Jednoduše funkie nalezne uplatnění ve výsadbách rozličného charakteru. Pěkně se vyjímá v blízkosti vodních partií, v polostinných zákoutích spolu s jinými vlhkomilnými rostlinami. Vyniká ve spojení s kakosty či okrasnými pryšci. Klasickými společníky jim jsou trávy, kapradiny či pěnišníky. Méně obvyklou možnost skýtá podsadba funkií s ranými cibulovinami. Díky pozdnímu rašení však dokáže hosta skrýt svými listy nevzhledné olistění odkvetlých cibulovin, které ještě nelze ze záhonu odstranit.
Podle Dům a zahrada, foto Hana Vymazalová
