Za bezmrazých dnů můžeme začít s průklestem okrasných dřevin. V době, kdy se teplota pohybuje kolem 0 C, však provádíme pouze prosvětlovací řez dřevin kvetoucích na jaře (kolkvície, pustoryl, vajgela), při němž odstraníme všechny suché a odumřelé výhony, případně plané výhony z podnoží.
Rostliny v zimě
Neřežeme ovšem stálezelené a časně na jaře kvetoucí dřeviny (magnolie, dřín, zlatice). V březnu pokračujeme zpětným řezem těch dřevin, které kvetou na jednoletých výhonech - komule, ořechokřídlec, hortenzie, při němž zkrátíme všechny výhony na asi 10 cm. Pravidelný řez je důležitý zejména pro zachování tvaru dřevin a bohatou násadu květů.
Časně kvetoucí rostliny mají rády teplo
V době, kdy taje zimní pokrývka, můžeme v zahradě objevit místa, kde sníh za celý den neroztaje, jinde po něm s prvními slunečními paprsky není ani památky. Když zahradu obejdeme a označíme nebo si zapamatujeme místa, kde sníh roztává velmi rychle, objevili jsme ideální prostředí pro časně kvetoucí dřeviny, trvalky a cibuloviny - je jich celá řada: z dřevin jasmín, kalina, z trvalek čemeřice, hlaváčky, z cibulovin zejména sněženky a talovíny. Často rozkvétají ještě v době, kdy hrozí prudké mrazy, které květy sice nezničí, ale může je poškodit.
Struktura dokáže v zimě zaujmout
Každá dřevina se kromě vzrůstu, tvaru listů, barvy květů a plodů vyznačuje ještě třemi dalšími vlastnostmi, které definují její tvar: strukturou, texturou a konturou. Zatímco kontura a textura lépe vyniknou v létě (kontura je tvar, obrys koruny, textura její olistění, povrch), struktura je u opadavých dřevin nejzřejmější v zimě, jde vlastně o tvar a způsob rozvětvení rostliny. Zejména u pravidelných korun s rovnoměrným rozvětvením jsou tyto tvary pod sněhem či jinovatkou velmi efektní a jejich krásu lze pozorovat až do jarního rašení listů.
Množení keřů zimními řízky
Celá řada okrasných dřevin se velmi snadno množí zimními řízky. Jde například o pustoryl (nepravý jasmín), přísavník, ptačí zob, vrby, svídy. Tyto nejběžnější keře je sice možné v zahradnických centrech získat velmi levně (jedno- až dvouleté exempláře stojí kolem 30 korun), nicméně trocha zahradnického experimentování určitě nikoho nezabije a vlastnoručně vypěstovaná rostlina potěší mnohem více. Vybíráme v období od prosince do poloviny února ze zdravých, silných jednoletých výhonů, z nichž nařežeme řízky 15 - 20 cm dlouhé. Svázané do snopku je uložíme ve svislé poloze na chráněném venkovním stanovišti až do března a poté vysadit. Jinou možností je ihned řízky zapíchat do hrnků a založit do chladného pařeniště.
Sníh může poškodit rostliny v nádobách
Také rostliny pěstované na terase nebo na balkoně v nádobách se s prvním sněhem promění v přehlídku zajímavých tvarů. Těm, které mohou přezimovat venku (dřeviny a trvalky), sníh neuškodí, spíše naopak: čím vyšší je sněhový polštář, tím lépe jsou rostliny chráněny před mrazem. Nebezpečí představuje pouze těžký, mokrý sníh, který by ve vysoké vrstvě mohl dřeviny zlámat. Je proto vhodné jej setřást nebo odstranit. Během dlouhodobějšího mrazu výhony dřevin promrzají a jsou velmi křehké, je proto třeba postupovat opatrně. Rostliny může poškodit také holomráz - mráz bez sněhové pokrývky. V takovém případě lze rostliny chránit jutovými pytli nebo netkanou textílií.
Některá semena klíčí v chladnu
Trvalky v zahradě množíme nejčastěji dělením trsů na jaře nebo na podzim, kdy je také nejvhodnější období pro výsadbu nových, koupených rostlin. Řadu druhů trvalek lze však snadno množit semeny, z nichž některá vyžadují pro vyklíčení chladnější období. Na podzim sebraná nebo zakoupená semena vyséváme do výsevních misek v lednu a začátkem února a necháme je několik dní v teplém prostředí. Poté je třeba přenést nádobu na chráněné venkovní stanoviště nebo do studeného pařeniště. Teploty kolem nuly totiž podnítí klíčící proces, zárodky rostlin se však objeví až později, kdy se teplota přirozeně zvýší. Tímto způsobem lze množit oměje, floxy, mák, třapatky, úpolín, bělotrn, srdcovka, skalničky aj.
Podle Dům a zahrada, foto Hana Vymazalová
