Mrazuvzdorné palmy

„Již od mládí jsem pěstoval palmy, ale vždy vyrostly tak, že jsem se jich musel zbavit, protože se již nevešly do obýváku,“ říká o svých pěstitelských začátcích Josef Bučko z Kačice na Kladensku.

Vždy ho zajímaly věci náročné a nebavilo ho to, co už bylo u nás celkem běžné. „Mám rád výzvu a zajímá mně zdali to dokážu, zda je to možné,“ říká o sobě pěstitel, který se rozhodl proměnit obyčejnou zahradu u rodinného domu na exotickou plnou palem, juk a agave.

Odolná palma

Před devíti lety začal Josef Bučko pěstovat teplomilné cykasy, které jsou velmi podobné palmám. Zaujaly jej především tím, že se běžně dožívají stovek let a některé druhy jsou velmi vzácné. Potíž byla v tom, že cykasy je potřeba na zimu umístit pod střechu, aby nezmrzly. Proto když zjistil, že existují také palmy, které mohou žít i přes zimu venku, rozhodl se je zkusit.

„Svoji první mrazuvzdornou palmu jsem přivezl z Německa před šesti lety. Byla to Trachycarpus fortunei a měřila 2,5 metru. Vysadil jsem ji v březnu 2003. Následující zima byla velmi chladná. Dvě noci za sebou tehdy teplota klesla až na – 23 °C. I když jsem ji chránil slámou a netkanou textilií, omrzla a na jaře vypadala velice špatně. Všechny listy byly zmrzlé, suché a já se s ní začal v duchu loučit. Začátkem dubna ale na ní začaly rašit květy a já věděl, že jsem zvítězil. Palma žila,“ říká Josef Bučko.

Do tepla je nestěhuje

Po úspěšném startu postupně přibývaly další palmy, také různé druhy juk a agave. Dnes obsahuje zahrada v Kačici 6 druhů palem, 15 druhů juk a 11 druhů agave – celkem na šedesát vzrostlých rostlin. „Je však ještě mnoho dalších druhů, které stojí za to vyzkoušet,“ tvrdí pěstitel. „Některé jsou však poměrně nedostupné a vzrostlé kusy i velmi drahé: jako například velmi odolná palma Thritrinax campestris pocházející z Argentiny. Doufám ale, že nebude dlouho trvat a i tato se stane ozdobou mé zahrady,“ přeje si Josef Bučko.

Jak vybírat

Chcete-li se stát pěstitelem mrazuvzdorných rostlin, především je nutné vybrat takové, které mají předpoklady přežít. Zmíněná palma Trachycarpus fortunei, se kterou Josef Bučko začínal, pochází ze severní Číny z podhůří Himalájí. Tam roste až v nadmořské výšce 2400 metrů a bez poškození snese i mráz mínus 17 stupňů.

„Trvá mnoho let, než vypěstujete sazenici palmy ze semena. Proto raději kupuju vzrostlé rostliny, které jsou po zakořenění i daleko odolnější než malé semenáče. Když totiž rostliny pěstujete v nádobě, rostou daleko pomaleji a nejsou tak odolné jako ty pěstované přímo v zemi. Vysazuji tedy již vzrostlé rostliny, které mají zahraduvelkou šanci přežít. Přesto stále nemám naprostou jistotu, že přežijí všechny,“ tvrdí pěstitel.

Riskantní koníček

Josef Bučko má úspěch, na jeho zahradě se i uprostřed zimy cítíte jako v dalekých teplých krajích. Jen sníh na listech palem a ojíněné kmeny tuto iluzi malinko ruší. „Je potřeba si uvědomit, že i přes prozatímní úspěchy se jedná o poměrně riskantního koníčka. Klidně může přijít zima, kdy bez nutných znalostí a vědomostí o většinu rostlin přijdeme. Takže chcete-li být úspěšným pěstitelem mrazuvzdorných exotických rostlin, je potřeba nejdříve získat co nejvíc pravdivých informací a zkušeností. Setkal jsem se s mnoha pěstiteli, kteří ani sami netušili, jakou si to koupili rostlinu a byli přesvědčeni, že vydrží i velké mrazy. A jejich palma přitom byla obyčejná pokojová rostlina, která při prvních mrazících potřebuje pod střechu,“ dodává pěstitel.

Nikdy se nevzdá

Každý, kdo ve vilové čtvrti v Kačici na Kladensku prochází kolem rodinné vily Josefa Bučka může mít pocit, že se ocitl někde v arizonské poušti. Urostlé palmy, mohutné juky a další teplomilné rostliny zasypané sněhem ale nejsou fatamorgánou, nýbrž holou skutečností. Vždyť když mohou tyto velikány pouště pěstovat třeba v Německu, dokonce i ve Švédku a Norsku, proč by nemohly růst ve středních Čechách? „Mám naštěstí velkou zahradu a chci i nadále pokračovat v její tvorbě,“ dodává pěstitel. „Nikdy se nevzdám a budu neustále zkoušet nové a zajímavé atraktivní druhy. Vždyť v našich podmínkách je možno pěstovat tolik dosud opomíjených druhů.“