Gladiolus - mečík

Čeleď Iridaceae - kosatcovité
Jméno bylo odvozeno od řeckého slova gladius – meč či latinského gladiolus se stejným významem, název popisuje tvar listů.
Rozšíření Asi 250 druhů roste ve dvou regionech – v Africe (střední a jižní) a v Eurasii. Popis Ze zploštělé hlízky vyrůstají světlezelené mečovité listy a klasovité květenství na lysém stonku. Květy jsou nálevkovité složené z 6 plátků různého tvaru a velikosti. V zahradách se pěstují velkokvěté hybridy kvetoucí v létě nebo botanické druhy kvetoucí koncem jara.

Gladiolus communis subsp. byzantinus (syn. Gladiolus byzantinus) – mečík obecný pochází ze středomoří. Dorůstá výšky 50 – 80 cm a jeho květy jsou poměrně drobné tmavě růžové. Kvete v V. – VI.

Gladiolus imbricatus – mečík střechovitý je naším domácím druhem. Dorůstá výšky 30 – 50 cm a květy v hustém květenství jsou úzké purpurově červené. Kvete v VI.

Gladiolus palustris – mečík bahenní je také domácí druh rostoucí na vlhkých loukách. Dorůstá výšky až 60 cm. V řídkém květenství vykvétá 5 – 8 purpurových kvítků. Kvete v VI. – VII.

Gladiolus x gandavensis byl uveden na trh v roce 1841 a stal se praotcem většiny dnes pěstovaných zahradních mečíků. Rodiče tohoto křížence pocházeli z Afriky, a proto nebyly hlízy mrazuvzdorné.

Gladiolus dalenii (syn. Gladiolus primulinus) pochází z Etiopie a stal se základním druhem pro vyšlechtění odrůd s kápovitým tvarem květu tzv. Primulinus hybridy. Dnes pěstované odrůdy se dělí na velkokvěté, velkokvěté se zvlněným okrajem, plnokvěté, drobnokvěté (Butterfly, Mignon) aj. Různý může být i tvar květů, hustota květenství, výška rostliny a především barva. Kromě čistě modré se vyskytují květy snad ve všech barvách a jejich kombinacích. Dle ranosti vykvétají v VII. – IX.

Pěstování Hlízy mrazuvzdorných raně kvetoucích druhů Gladiolus communis, imbricatus, palustris se vysazují v IX. – X. do hloubky 6 – 8 cm 10 – 12 cm od sebe. Gladiolus communis vyžaduje lehkou zimní přikrývku. Mohou na stanovišti zůstat více let. Ostatní pěstované druhy a odrůdy se vysazují na jaře v IV. do hloubky 10 – 12 cm, 15 – 20 cm od sebe. Při mělké výsadbě se mohou rostliny vyvracet. Půda by měla být propustná a živná. Během vegetace vyžadují pravidelnou zálivku a přihnojování. Vysoké odrůdy potřebují vhodnou oporu. Na konci IX. se hlízy vyjmou z půdy, nejprve se usuší, očistí a skladují na suchém chladném místě.

Množení Odrůdy se množí dceřinými hlízkami (brut), které je nutné dopěstovat do květuschopné velikosti.

Použití Mečíky se pěstují především pro řez květů, a proto se vysazují na samostatné záhony. Drobnokvěté a botanické druhy se mohou vysadit do trvalkových záhonů, vlhkomilný druh Gladiolus palustris také na břehy potoků a přírodních nádrží.