Řez dřevin - řez keřů kvetoucích na jaře a začátkem léta

Některé keře, které kvetou na jaře a začátkem léta, vytvářejí pravidelně na svých starších větvích dlouhé nové výhony. Tento způsob růstu je geneticky podmíněn a zajišťuje rostlinám schopnost regenerace. Nevýhodou tohoto typu růstu je, že zbylé výhony rychle přestárnou. První příznaky stárnutí se často mohou objevovat už u čtyřletých větví. Ty jsou silně rozvětvené a nasazují množství krátkých výhonů, avšak téměř žádné květy.

Aby keře zůstávaly dlouho krásné a bohatě kvetly, měli byste každé dva až tři roky po odkvětu odstranit nejstarší výhony těsně nad povrchem půdy. Toto opatření se nazývá prosvětlovací nebo udržovací řez. Když se na staré větvi objeví dlouhý, silný mladý výhon, je možno tuto starou větev také zkrátit za tímto mladým výhonem. Veškerá síla pak půjde do mladého výhonu a ten se bude v průběhu let dobře vyvíjet. U dlouhých, nerozvětvených výhonů se kromě toho doporučuje zpětný řez o jednu až dvě třetiny jejich délky. V průběhu sezony se výhony rozvětví, koruny keřů se rozkošatí a ponesou více kvetoucích výhonů.

Popsaná metoda řezu se hodí pro následující kvetoucí keře: krásnoplodka (Callicarpa), sazaník (Calycanthus), trojpuk (Deutzia), zlatice (Forsythia), zákula (Kerria), kolkvície (Kolkwitzia), zimolez (Lonicera), pustoryl (Philadelphus), šípkovec (Rhodotypos), meruzalka (Ribes), bez (Sambucus), na jaře kvetoucí tavolníky (Spiraea), pámelník (Symphoricarpos), šeřík (Syringa), některé kaliny (Viburnum opulus, V. lantana), vajgélie (Weigela). Výjimku tvoří maliníky, ostružiníky a rybízy – aby udržely plody, prosvětlují se už časně zjara. Sice se tím nezvětší množství plodů, ale nové výhony budou silnější.