Plamenky jsou královnami našich zahrad a babičky by měly radost. Bohatý sortiment barev květenství u plamenek prozrazuje, že jejich český název není náhodný. Latinský název Phlox je odvozen z řeckého flogos, což v překladu znamená plamen. Barevná škála je opravdu rozmanitá, od bílé přes různé odstíny oranžové po nachově červenou.
Phlox - květina našich babiček
Domov této rostliny je v Severní Americe a v severovýchodní Asii. Je známo více než 50 druhů, ale pěstitelsky nejvíce rozšířené jsou druhy Phlox subulata, Phlox drummondii a Phlox paniculata.
V této velké "rodině" najdeme jednoleté i vytrvalé byliny. Výška i doba kvetení se liší druh od druhu, některé jsou pokryvné, jiné svou výškou přesáhnou hranici jednoho metru a v našich nadmořských výškách kvete podle druhu od dubna do září. Listy jsou střídavé nebo vstřícné, jednoduché, přisedlé, vejčité až kopinaté a jejich estetickou funkci oceníme především u druhu Phlox subulata, který je stálezelený.
Nejčastěji pěstované druhy
Plamenka latnatá - Phlox paniculata
Známá je především z venkovských zahrádek a předzahrádek hlavně v podhorských oblastech. Vyhovuje jí světlé a slunné stanoviště na vlhčích půdách, kde dosahuje výšky 70 - 120 centimetrů a kvete v bohatých latách od června do září. U některých odrůd prodloužíme dobu kvetení odstříhnutím lodyh po odkvětu asi o třetinu délky. Nikdy nenecháme rostlinu vysemenit, protože semenáče mají světlejší barvu a větší vzrůstnost semenáčů, kteří mohou ušlechtilé kultivary později vytlačit. Plamenku latnatou vysazujeme na záhony do skupin, ale porost nesmí být příliš hustý. Množit se dá řízkováním na jaře, ale přednost se dává zimním kořenovým odřezkům. Velmi úspěšné je množení dělením. Do výsadby ji lze začlenit s trvalkami okrasnými listem a modře kvetoucími trvalkami či letničkami ( Delphinium, Lobularia, Monarda, Veronica). Vskutku estetickým partnerem jí jsou trávy, například Pennisetum.
Plamenka šídlolistá - Phlox subulata
Také se jí říká "skalkový flox", což napovídá, k jakému účelu bývá využívána. Vyhovuje jí slunné stanoviště, ale poroste téměř všude. Květy jsou k vidění od dubna do května a nejčastěji bývají šeříkově fialové nebo bílé, karmínové či s jinak zbarveným "okem". Plamenka šídlolistá najde své uplatnění především ve skalkách, zídkách, v mobilní zeleni a v menším měřítku se dá využít jako náhrada trávníku, kde se uplatní její již zmiňovaná výhoda - stálezelenost. Množí se snadno buď dělěním trsů nebo řízkováním. Ve výsadbě jí mohou být partnery např. Aubrietia, Festuca, Gypsophyla, Iberys v různém kultivarovém zastoupení.
Plamenka Drummondova - Phlox drummondii
Tento druh je kultivarově velmi bohatý, optimální stanoviště by mělo být slunné a teplé, půda normální. Jedná se o jednoletou bylinu, která dorůstá výšek od 10 do 50 centimetrů dle kultivaru a kvete od června do září. Použití je mnohostranné: velmi pěkně vypadá ve větších skupinách na záhonech v parkových úpravách, též jako obruba záhonů a cest, velmi vítaná je v mobilní zeleni a použít ji můžeme i k řezu. Vzhledem k tomu, že se jedná o letničku, množíme ji každý rok výsevem v předjaří (únor - březen do skleníku). Vhodnými partnery ve výsadbě bývají např. Alyssum, Campanula, Chrysanthemum, Juniperus, Myosotis, Senecio, Tagetes a další.
Choroby a škůdci
Základní prevencí je, že rostliny nevysazujeme do míst, kde málo proudí vzduch, do příliš hustých skupin a vyhneme se větrnému prostředí.
Ze škůdců je plamenka náchylná především na háďátko zhoubné (červ 0.5-1mm), projevující se na rostlině zakrnělým růstem a deformací listů a výhonů. Takto napadené rostliny je třeba co nejrychleji vyrýt a spálit a na stejné ploše pěstovat rostliny náchylné na napadení tímto háďátkem nejdříve za tři roky. Nelze opomenout, že háďátko je živočišný škůdce šířící se zemí, a proto musíme půdu dezinfikovat a chemicky ošetřovat organofosfáty.
Nejčastější chorobou bývá padlí, které se vyznačuje bělavým povlakem na listech a i v tomto případě je lepší napadenou rostlinu vyrýt a spálit. Zde se však narozdíl od napadení háďátkem lze velmi dobře chránit chemickým postřikem systémovým fungicidem ihned po prvních příznacích a postřik po jednom týdnu zopakovat.
