Panicum virgatum - proso prutnaté

Původ-domovina: Jih Kanady, USA, Mexiko.
Popis: Vytrvalá stébelnatá tráva raší koncem dubna nebo až v polovině května. Vzpřímené trsy hustě olistěných stébel jsou vysoké 80–120 cm. Listy jsou širší, měkké, jasně zelené, na podzim se zbarvují hnědočerveně. Starší trsy se rozklesávají.

Kvete od poloviny srpna do konce září. Velmi řídké a subtilní, ale velké laty drobných klásků přesahují listy a dorůstají délky asi 100–140 cm. Na podzim se celý trs zbarvuje žlutohnědě až oranžově.

Nároky-stanoviště: výživná a svěží půda, ne příliš vlhká. Proso vyžaduje teplo a slunce, je mrazuvzdorné. V suchu rostliny dříve ukončují vegetaci – žloutnou už koncem září.

Množení: Výsevem semen (klíčí velmi dobře), kultivary dělením trsů na jaře.

Použití: Solitérně nebo ve velkých kompaktních či v malých roztroušených skupinách do travnatých partií, trvalkových záhonů, společně s trvalkami kvetoucími na podzim, např. Solidago, Rudbeckia, Liatris a trávami Calamagrostis, Hystrix, Miscanthus apod. Pokud je dosti místa, je možné ho vysazovat i do velkých samostatných skupin (2–3 kusy na m2). Květní laty se dají používat k řezu čerstvé i sušené (suší se nastojato).

Kultivary: ‘Heavy Metal’ – trsy vzpřímené a sevřené, drží tvar po celou vegetaci, dorůstají délky 120 cm. Listy jsou nápadně a výrazně šedozelené, stébla olivová. Kvete v srpnu, řídké laty červených klásků jsou vysoké 170 cm. Velmi cenný kultivar.
‘Rehbraun’ (=‘Rotbraun’) – 110 cm vysoké trsy jsou volnější a vzdušnější, listy světlejší než u ‘Strictum’. Kvete bohatě od poloviny srpna do poloviny září, výška v květu je 150 cm. Květní laty jsou řídké a dlouhé, s drobnými hnědými klásky. V polovině srpna se začíná na špičkách některých listů objevovat rudohnědé zbarvení, které se postupně rozšiřuje na celou rostlinu. Koncem září a v říjnu jsou listy zbarveny intenzivně rudohnědě až bronzově, stébla zůstávají žlutozelená, později žlutá. Zbarvení vydrží do listopadu.
‘Rotstrahlbusch’ (někdy je uváděn jako ‘Hänse Herms’, jiní pěstitelé je odlišují, ale jsou si velmi podobné) – nižší a slaběji rostoucí kultivar, trsy jsou řídké a volné, dorůstají výšky 70–80 cm, v květu jen 110 cm. Už od začátku července se listy zbarvují červeně, barva postupně přibývá až do konce září, kdy jsou rudé všechny listy i horní části stébel a laty. Výrazné zbarvení vydrží dlouho do listopadu.
‘Strictum’ – husté a tvrdě vzpřímené sloupovité trsy matných a tmavě zelených listů jsou vysoké 120 cm. Řídké, široce rozkladité květní laty s drobnými klásky jsou načervenalé, během září přecházejí do tmavě hnědočervené barvy, listy zůstávají zelené jen s hnědým nádechem. Ve druhé polovině října stébla i listy žloutnou až do žlutooranžové a nakonec slámově žluté barvy. V květu je vysoký 160 cm. Rostliny na rozdíl od původního druhu zůstávají po celou vegetaci pevně vzpřímené, nerozklesávají se. Stébla se lámou až během zimy.
‘Squaw’ – trsy listů vysoké 150 cm nejsou přísně sevřené, ale rozklesávají se. Některé listy jsou od špiček zbarveny purpurově hnědě až tmavě vínově červeně, rub je sivý. Stébla jsou červená a ojíněná. Kvete v srpnu, laty s vínově červenými klásky jsou velmi velké, převisají a dosahují výšky až 200 cm. Je to nejmohutnější, velmi cenný kultivar.