Mulčování - co je to mulčování?

Každá půda, ve úspěšně rostou rostliny, se dříve či později pokryje živou přikrývkou. Když rostliny na podzim odumírají nebo k přezimování zatahují do kořenů, funkci přikrývky přejímají odumřelé zbytky rostlin a opadané listí okolních dřevin. V zahradě nahrazuje přirozenou přikrývku mulčování, při kterém se otevřená půda na záhonech se zeleninou či květinami a mísy pro dřeviny přikrývají různými materiály.

Účinky mulčovací přikrývky

Trvalá přikrývka půdy plní více funkcí:
- Déle se udrží vlhkost, která se u otevřené, slunci a větru vystavené půdy rychle ztrácí odpařováním. Pak není nutné v létě tolik zalévat.
- Půda je o několik stupňů teplejší, než když není přikrytá. Pouze na jaře, při prvních slunečních paprscích, se může otevřená půda oteplovat rychleji nežli mulčovaná.
- Přikrývka vyrovnává extrémní teplotní výkyvy. Proto mohou být půdní organismy aktivní i v nejvrchnějších vrstvách.
- Půda se pod mulčovací přikrývkou méně rozplavuje.
- Na nepřikryté půdě ve svahu snadno dochází při silných srážkách k erozi – k odplavování cenné humusové vrstvy.
- Přikrývkou půdy mezi pěstovanými rostlinami se potlačuje růst nežádoucích plevelů a trav.
- Organický materiál se časem rozkládá; pak slouží jako výživa pro půdní organismy a zároveň se při tomto procesu uvolňují živné látky pro rostliny.

Kdy mulčovat?

Na jaře zabraňuje přikrývka rychlému prohřívání půdy slunečními paprsky. Proto v této době nemá být půda na záhonech a u ovocných stromů přikrytá mulčovací vrstvou. Nanášení mulčovací vrstvy přímo po výsevu je rovněž předčasné, protože se tím může zabránit vzcházení semenáčků a vytváří se ideální úkryt pro slimáky, kteří v této době způsobují nejvíce škod.
Na lehkých písčitých půdách, které snadno ztrácejí vlhkost, je mulčovací vrstva důležitější než na půdách těžkých. Proto také na lehkých půdách může být mulčovací vrstva silnější, a to především v době déletrvajícího sucha.

Mulčování posečenou trávou

Posečená tráva je vhodný mulčovací materiál, kterého je v zahradě s trávníkem vždy dostatek. Přikrývka travními odřezky má jednotnou strukturu i barvu, takže také dobře vypadá.

V čerstvém stavu se však nesmí nanášet v silné vrstvě, protože by se vodnaté části trav slepily ve vrstvu nepropouštějící vzduch, která poskytuje bezpečný úkryt pro slimáky. Posekaná tráva se proto nechává před nanesením na půdu trochu vyschnout.

Přikrývka z travních odřezků brzy ubývá na objemu a rychle se rozkládá, takže je třeba ji neustále doplňovat, aby se udržela trvalá a pro světlo nepropustná vrstva.

Mulčovací vrstva z listí

Na podzim je nadbytek spadaného listí, které je dobře použitelné pro přikrytí půdy na zeleninových či trvalkových záhonech a mis ovocných stromů. Nevýhodou je, že listí snadno odnáší vítr, takže je nutné ho nějakým způsobem upevnit nebo používat jen v místech chráněných proti větru.

Listy některých druhů dřevin se rozkládají rychleji, u jiných je rozklad pomalejší. Listy s vysokým obsahem tříselných kyselin mohou po delší dobu ovlivňovat život v půdě. Podle druhu proto musíme na jaře listí z ploch v zahradě odstranit a dát do kompostu.

Tenkou pokryvnou vrstvu na půdě mohou vytvářet velké listy, například kostivalu, křenu nebo reveně. Rychle se však rozkládají a musí se proto včas obnovovat. Přesto půda pod nimi zůstává vlhká a v úrodném stavu.

Při rozkladu spotřebovávají mikroorganismy dusík. Jestliže se rozkládá na pěstební ploše větší množství listů, doporučuje se doplňovat ubývající dusík hnojením.

Velmi vhodné: mulčování slámou

Také při rozkladu slámy s vysokým obsahem uhlíku spotřebovávají půdní organismy dusík. Jinak je sláma velmi vhodným materiálem k mulčování: má stabilní strukturu, nerozkládá se rychle a umožňuje dostatečné přivádění vzduchu i v silné vrstvě. Hlavně u jahod je osvědčeným podkladem, který zajišťuje vyrovnanou vlhkost půdy a chrání plody před houbovými chorobami stejně jako před znečištěním.

Mulčování kůrou u dřevin

V zásadě lze všechny prodávané substráty používat jako mulčovací materiály. K takovému účelu je přímo určena mulčovací kůra. Tato kůra je jen krátkodobě uložena, její částice nejsou fermentovány a obsahují tolik tříslovinných kyselin i jiných pro růst škodlivých látek, že použití pro záhony se zeleninou, s trvalkami a letničkami není vhodné. Uvolňování škodlivých látek porušuje vývin některých trvalek.

Naproti tomu se mulčovací kůra doporučuje používat u ploch s vysazenými dřevinami, u nichž vzhledem ke svým vlastnostem potlačuje růst plevelů.

Mulčovací papír a fólie

Ve specializovaných obchodech se prodávají papíry a fólie určené k mulčování. Jsou tmavě zbarvené a nepropouští světlo, takže mají stoprocentní účinek na potlačování růstu plevelů. Navíc tmavým zbarvením oteplují povrchovou vrstvu půdy.

Proto se mulčovací fólie osvědčují především u teplomilných druhů zeleniny, jako jsou okurky nebo paprika. U květinových záhonů je lze použít jen při přípravě půdy, protože fólie narušuje pohled na okrasnou zahradu. Fólie jsou někdy již opatřené výřezy pro výsadbu jednotlivých rostlin, většinou se však musí podle požadovaného sponu rostlin nařezávat. Jsou dostatečně odolné, takže se mohou použít opakovaně.

Na rozdíl od fólií se mulčovací papír časem rozkládá a po jednorázovém položení nevyžaduje další práci.

Nezaměňovat s plošným kompostováním

Důležité je rozlišovat plošný kompost a mulčování. Rozdíl mezi nimi není velký, ale snadno vysvětlitelný: plošný kompost se rozkládá přímo na záhoně a v první řadě má přispět k oživení půdy. Naproti tomu mulčováním se má plocha půdy přikrýt, a tím chránit. To, že se mulčovací materiál časem rozloží, je jen jeho vedlejším účinkem. Plošný kompost má za cíl úplný koloběh látek (jako probíhá v přírodě) a není vázaný na kompostovou hromadu. Přitom se materiál s počínajícím rozkladem zapraví do půdy jen mělce, nikoli hlouběji než 10 cm; čím je půda těžší, tím má být zapravení mělčí. Často se tak postupuje s odpady zeleniny. Podle potřeby se přitom doplňuje horninová moučka, vápno nebo dusík.

Při rozkladu se půda zahřívá a vznikající oxid uhličitý podporuje růst rostlin. Jednoznačnou nevýhodou však je nevábný vzhled volně rozložených zahradních nebo kuchyňských odpadů na záhonech. Také může vznikat jedovatý čpavkový plyn (NH3), čímž se nejen ztrácí dusík, ale také se poškozuje růst rostlin. Proto se nemá začít s pěstováním rostlin okamžitě po ukončení plošného kompostování.

O mulčování nebo o plošném kompostu se mluví také v případě, kdy se povrchově zapravuje kompost nebo hnůj. V tomto případě mizí hraníce mezi hnojením, zlepšováním půdy a mulčováním. Tato pokrývka má zpravidla žádané účinky. Nutno připomenout, že kompost – především v létě – potřebuje pravidelné zvlhčování, jinak při povrchu vyschne a ztrácí se v něm život.