Skutečně živý plot (1)

Oplocení je dnes téměř nepostradatelnou součástí okolí rodinného domu. Snad jen v případě řadové zástavby nebo velmi dobrých sousedských vztahů bychom se bez plotu obešli, ale to jsou vyjímky. Kromě pevných stavěných plotů, které jsou nejčastějším řešením problematiky hranic pozemku, se stále častěji používají živé ploty.

Živý plot

Ne každý plot je stejný V zásadě je živý plot tvořen vždy skupinou jehličnatých, listnatých nebo smíšených skupin stromů či keřů. Na jejich výběru záleží i celkový vzhled a údržba živého plotu. Zatímco v podvědomí většiny z nás je živý plot tvořen řadou zeravů (tújí) nebo přesně střiženým ptačím zobem, v posledních letech se stále více uplatňují rozvolněné výsadby, které by možná v některých případech mohly připomínat náletové houští. Souvisí to se všeobecným trendem návratu k přírodě a jejímu napodobení v zahradě, ale i odmítání přímé linie a geometrických, přesných tvarů, typických pro zahradu baroku. Tvarované ploty Stříhané živé ploty zpravidla používáme k zarámování menších zahrad díky jejich udržitelné šířce 30 - 50 cm, lze je však využít i jako doplněk stávajícího plotu dřevěného či drátěného. S řezem rostlin začneme hned po výsadbě. Dřeviny pořízené v kontejnerech zkrátíme asi o dvě třetiny původní délky, prostokořené na polovinu, čímž podpoříme jejich bohaté větvení, jehličnany neřežeme. Jakmile dosáhne plot tří čtvrtin požadované výšky, sestřihujeme jej - listnaté dvakrát během vegetace koncem května a v srpnu, jehličnaté stříháme jen v srpnu. U všech listnáčů dosáhneme častějším řezem hustšího habitu. Při stříhání dbáme, aby byl plot ve spodní části o 10 - 20 cm širší než nahoře. Platí to zvláště o jehličnanech, které by při nesbíhavém (kolmém) řezu u země řídly a prosychaly.

Některé dřeviny vhodné pro tvarované živé ploty a obruby do výšky plotu

a) kolem 0,5 m : dřišťál Thunbergův (Berberis thunbergii "Atropurpurea Nana"), zimostráz obecný (Buxus sempervirens "Suffruticosa"), zimolez kloboukatý (Lonicera pileata), meruzalka horská (Ribes alpinum "Schmidt"), mochna křovitá (Potentila fruticosa "Goldfinger"), tavolník nízký (Spiraea x bumalda "Anthony Waterer"), z jehličnanů např. borovice kleč (Pinus mugo "Gnom"), zerav západní (Thuja occidentalis "Danica")

b) od 0,5 m - 1 m : dřišťál Thunbergův (Berberis thunbergii), Kdoulovec japonský (Chaenomeles japonica), bobkovišeň lékařská (Prunus laurocerasus "Otto Luyken"), hlohyně šarlatová (Pyracantha coccinea), ptačí zob (Ligustrum vulgare "Lodense")

c) 1 m - 3 m : svída výběžkatá (Cornus stolonifera "Flaviramae"), habr obecný (Carpinus betulus), ptačí zob (Ligustrum vulgare), hloh obecný (Crataegus laevigata), tavolník van Houtteův (Spiraea x vanhouttei), pustoryl věncový (Philadephus coronarius), z jehličnanů smrk ztepilý (Picea abies), smrk pichlavý (Picea pungens), tis červený (Taxus baccata), zerav západní (Thuja occidentalis "Smaragd")

d) vyšší než 3 m : javor mléč (Acer platanoides), javor babyka (Acer campestre), habr obecný (Carpinus betulus), buk lesní (Fagus sylvatica), dub letní (Quercus robur), lípa srdčitá (Tilia cordata), z jehličnanů cypřišek Lawsonův (Chamaecyparis Lawsoniana), smrk ztepilý (Picea abies), tis červený (Taxus baccata), zerav západní (Thuja occidentalis), zerav obrovský (Thuja plicata)