Skleníky - místo pro skleník s ohledem na pěstované rostliny

Zatímco se člověk o své místo na slunci může poprat, skleník se musí spokojit s místem, které mu vybere jeho majitel. Výběr správného místa bychom rozhodně neměli podceňovat, protože na něm záleží nejen naše budoucí pěstitelské úspěchy, ale i naše celková spokojenost se skleníkem. Při výběru místa musíme brát spoustu ohledů – jakých, to se dozvíme v této kapitole (a že to s těmi ohledy není tak jednoduché, se přesvědčíme dále).

Světlo a stín

Různé druhy rostlin mají rozmanité nároky na pěstování, ale obecně platí, že nejdůležitější ve skleníku je dostatek světla. Světlo je totiž potřebné pro správný růst rostlin a jejich dobrý stav. Vybrané místo by proto nemělo být stíněno okolními budovami nebo vyššími porosty. Nejvhodnější je zcela světlé stanoviště, ale ne vždy se nám podaří takové místo najít. Pak je třeba vybrat místo, kde skleník nebude ve stínu déle než několik hodin denně.

Délka stínu

Až budeme místo vybírat, neměli bychom zapomenout, že délka stínu závisí na velikosti objektu a výšce slunce – ta se mění podle ročních období (nejníže je slunce v zimě, nejvýše přes léto). Čím je budova nebo strom vyšší a sluníčko nížeji nad obzorem, tím delší je stín. Kdo chce mít jistotu, že skleník nebude stíněn, měl by vybrané místo pozorovat po celé vegetační období. K tomu má ale málokdo dostatek času a trpělivosti. Spolehneme se proto spíše na naše zkušenosti a znalosti (ostatně dobrý zahrádkář by měl znát dobře svou zahradu).

Vítr a průvan

To, že nám na skleník svítí sluníčko po celý den, nestačí. Vybrané místo by mělo být chráněno také před převládajícími silnými větry. Vítr totiž porušuje vrstvu teplého vzduchu kolem skleníku, čímž z něj odvádí teplo – problém je to hlavně na jaře a na podzim nebo při vytápění skleníku, kdy je každý úbytek tepla citelný. Kromě klasického větru vadí i průvan, který často vzniká mezi budovami díky komínovému efektu.

Ochrana proti větru

Dobrou ochranou proti větru jsou živé ploty, ohrady nebo zdi, které působí jako větrolam. Pozor však na jejich výšku, aby nám nestínily skleník. Pokud není možné chránit skleník větrolamem, natočíme jej alespoň tak, aby stál co nejmenší plochou proti převládajícím větrům.

Rovina a svah

Nejlépe se místo pro postavení skleníku vybírá na zahrádce, která je v rovině. Máme-li zahrádku ve svahu, budeme muset pomocí podezdívky nebo terénních úprav místo vyrovnat. Svah ale může být nepříjemný také z jiných důvodů. Pod některými svahy se totiž tvoří tzv. mrazové kotliny, kde se udržuje studený vzduch. Postavit skleník na takovém místě pak není zrovna nejvhodnější. Problémem může být i voda stékající ze svahu (například při jarním tání sněhu) – přemokřená půda totiž vadí rostlinám a klade zvýšené nároky na pevnost základů pod skleníkem.

Orientace ke světovým stranám

Mezi časté dotazy a náměty diskuzí patří problém správného natočení skleníku vůči světovým stranám. Přitom je zvláště u malých skleníčků celkem jedno, jestli zvolíme orientaci jih – sever nebo východ – západ (na velikosti ani množství vypěstované zeleniny rozdíl nepoznáme).

U větších skleníků se můžeme řídit následujícími pravidly. Plánujeme- li využívat skleník už brzy zjara a na podzim (případně celoročně), je výhodné orientovat ho podélnou stranou směrem k jihu. Tato orientace poskytuje rostlinám nejvíce slunečních paprsků a ušetří nám náklady na vytápění.

Pokud budeme skleník využívat až od května přes léto, můžeme k jihu natočit čelo skleníku. Snížíme tím nároky na větrání v letních měsících a rostlinám dopřejeme rovnoměrnější osvětlení.