Skleníky - výběr skleníku z pohledu pěstovaných rostlin

Při výběru skleníku bychom neměli zapomínat, že ho nevybíráme pro sebe, ale pro rostliny, které v něm budeme pěstovat. Budou-li se rostliny ve skleníku cítit jako doma, odvděčí se nám za to bohatou úrodou a zdravým růstem. Proto je dobré jejich požadavkům výběr skleníku přizpůsobit.

Požadavky rostlin

Ve skleníku se mohou pěstovat různé druhy rostlin, které mají různé nároky na světlo a větrání skleníku, na UV záření nebo na teplotu pěstování a přezimování. Naším cílem je vybrat takový skleník, který dokáže všechny nároky uspokojit při co nejnižších pořizovacích a zejména provozních nákladech.

Okrasné rostliny

I když si většina zahrádkářů pořizuje skleník na zeleninu, můžeme v něm pěstovat také okrasné květiny. A to buť přímo na záhonech (například květiny k řezu), nebo v nádobách (u nich nám často skleník slouží jako zimní stanoviště). Ve skleníku se též dají s úspěchem předpěstovat a rychlit letničky či trvalky.

Pro výběr skleníku je u okrasných rostlin rozhodující požadovaná teplota a podmínky přezimování. Některé rostliny vyžadují vysoké zimní teploty (tady je jasnou volbou skleník z polykarbonátu nebo akrylátu), jiné se spokojí s tím, že ve skleníku nemrzne (dovolí nám tak uvažovat i o klasickém skleněném skleníku). Pro celoroční pěstování jsou naprosto nevhodné levné plechové skleníky.

Pokud máme skleník na kaktusy nebo hrnkové květiny, většinou si v něm uděláme pevnou podlahu. Malé rostliny se umísťují na pěstební stoly nebo police, proto bychom pro ně měli vybírat takový skleník, ve kterém je toto už řešeno.

Velké police se hodí i na truhlíky s muškáty, které můžeme umístit do skleníku, než bude možné jimi ozdobit venkovní parapety a balkony (ve skleníku jim určitě bude líp než doma za oknem).

Užitkové rostliny

Při klasickém pěstování zeleniny od jara do podzimu nebudou nároky rostlin na skleník nijak zvlášť vysoké. Dá se dokonce říct, že se rostliny spokojí s jakýmkoli skleníkem.

Pro nevytápěné skleníky začíná jarní sezona přibližně koncem března. Záleží samozřejmě na přízni počasí, ale také na kvalitě skleníku. Pokud máme skleník dobře utěsněný, můžeme do něj rostliny sázet mnohem dříve, aniž bychom museli skleník vytápět.

Utěsněný skleník nám prodlouží také podzimní pěstitelskou sezonu, takže z úrody se budeme moci radovat i těsně před příchodem zimy.

Vyvazování rostlin ve skleníku

Některé rostliny, například okurka, rajče nebo vinná réva, potřebují při svém růstu oporu. Venku na záhonu to řešíme napínáním sítí a zapichováním tyček do země; ve skleníku můžeme využít toho, že je nad rostlinami pevná střecha a vyvázat rostliny k ní. Bohužel někteří výrobci zapomínají umístit na konstrukci skleníku vhodné úchyty, které by nám vyvazování rostlin usnadnily (ve skleníku pak jen těžko hledáme místa pro přivázání provázků).

Velikost skleníku

Základní poučka praví, že skleník má být tak velký, aby se nám do něj vešly všechny rostliny, které chceme pěstovat. V praxi je to ale o něco složitější, protože na malou zahrádku se velký skleník nevejde, takže naše představy o počtu pěstovaných rostlin musíme přizpůsobit místu, které máme pro postavení skleníku k dispozici.

Kaktusáři určí velikost skleníku snadno podle počtu kaktusů v jejich sbírce. Chceme-li ale ve skleníku pěstovat zeleninu, je třeba si nejprve rozmyslet, jaké druhy zeleniny a v jakém množství budeme pěstovat. Výběr druhů záleží i na klimatických podmínkách – v některých oblastech je možné pěstovat rajčata venku, jinde je nutné umístit je do skleníku. Kromě rajčat budeme chtít mít ve skleníku zřejmě i papriky a salátové okurky; zjara salát, ředkvičky, kedlubny a další zeleninu. V dnešní době je populární pěstovat ve skleníku i dříve netradiční rostliny, například vinnou révu. Každá rostlina má svoje požadavky na pěstební prostor, který jí musíme dopřát. Pokud tento prostor vynásobíme počtem vysazených rostlin, zjistíme minimální velikost skleníku.

Otázka množství vysazených rostlin od jednotlivých druhů souvisí s množstvím úrody, které stačíme zkonzumovat, zpracovat nebo případně rozdat po příbuzných a známých. Většinou není třeba se obávat, že bychom naše výpěstky vyhazovali na kompost (i když pravda – nejednu rodinu přebytek vypěstované zeleniny donutil ke zdravějšímu způsobu stravování…).

Při pěstování ve skleníku platí úměra, že čím větší skleník, tím více práce v něm. Je proto dobré při rozhodování o velikosti skleníku uvážit, zdali všechnu tu práci zvládneme, a přizpůsobit tomu náš výběr.