Nutná péče o zahradu zahrnuje i specifický přístup k jednotlivým druhům rostlin.Trvalky pěstované plošně na záhonech nebo jako solitérní květiny nám poskytují nesmírnou rozmanitost tvarů, barev a vůní. Vhodným výběrem zajistíme působivé proměny, které oživí zahradu v průběhu celého roku.
Jak pečovat o trvalky
Tyto víceleté rostliny se pěstují především pro výrazné květy, dekorativní listy či plodenství, pro svůj majestátní vzhled nebo charakteristickou vůni. Nic se ovšem neobejde bez naší pomoci.
Většina trvalek obecně vyžaduje méně péče než ostatní rostliny už z toho prostého důvodu, že je nemusíme každoročně znovu vysazovat. Naši zvýšenou pozornost tak potřebují především v prvním roce svého života, poté je nezbytné zajišťovat pouze nutné rutinní úkony během růstového období pro zajištění atraktivního vzhledu a vzorné kondice. Mezi tyto činnosti patří zejména zalévání, přihnojování, odplevelování, seřezávání a nezanedbatelná není ani příprava na zimu.
Dobrý začátek - polovina úspěchu
Předpokladem uspokojivého výsledku je - jako ostatně při všech výsadbách - kvalitní půda. Ta by měla být dostatečně vlhká, prokypřená a především důkladně odplevelená. Plevel je potřeba likvidovat ihned, neboť dokáže úplně zničit vzhled jinak pečlivě připravené kompozice víceletých rostlin. V prvním roce po výsadbě se takovému záhonu věnujeme intenzivně, později, když se trsy rostlin rozrostou, práce s pletím ubývá. S přibývající dobou je nutné zajistit stálost kvality půdy, a to zejména přihnojováním. Pro tento účel jsou vhodné zálivky plnými hnojivy nebo dobře připravený kompost, který při aplikaci před zimou rovněž chrání části rostlin pod zemí proti holomrazům.
Podle potřeby přihnojujeme, dostatečně zavlažujeme a sledujeme, zda nedošlo k napadení škůdci či některou chorobou a postižené rostliny ihned likvidujeme. Z toho důvodu již při nákupu vybíráme zdravé a silné trvalky, u kterých máme dostatečnou jistotu o pravosti druhu. Takové rostliny dokáží lépe vzdorovat všem nebezpečím. Později si můžeme vhodné jedince rozmnožovat sami. Téměř všechny trvalky se dají množit semenem, ale mnohem snadnější je množení vegetativní, zejména dělením trsů nebo pomocí odnoží. Zároveň však dbáme, aby nedošlo k přílišnému rozšíření pouze jednoho druhu, protože každá rostlina je hezká jen v určitém poměru k ostatním, jinak ztrácí svou okrasnou hodnotu.
Zimní spánek
Většina trvalek je mrazuvzdorná, nicméně některé druhy mohou být v zimě značně poškozeny. Největší nebezpečí představují nízké teploty přicházející v období bez sněhové přikrývky, která je jinak dostatečnou ochranou. V některých případech nemusí dojít k přímému ohrožení života rostliny, ale mrazem spálené listy jsou výraznou újmou na vzhledu, který je pro trvalky rozhodující.
Nejvhodnější obranou proti mrazům je zakrývání jedlovým nebo smrkovým chvojím. Některé druhy jsou vděčné za přikrytí vrstvou listí nebo suché rašeliny. Na jaře, kdy se již nedají silnější mrazy čekat, začneme přikrývky uvolňovat. Odstraňování zimního krytu provádíme postupně a vždy za podmračeného počasí, aby nedošlo k poškození intenzivními slunečními paprsky. U brzy rašících jarních trvalek naopak nesmíme tyto přikrývky ponechat příliš dlouho, jinak jimi rostliny prorostou a nevzhledně se vytáhnou.
