Pískoviště (VLADEKO)
Pískoviště k hrám těch nejmenších neodmyslitelně patří. Výroba báboviček a hradů z písku baví malé holčičky stejně jako kluky. Právě na pískovišti rodiče poprvé zjišťují manuální zručnost svých potomků a žasnou nad jejich kreativitou a nápady. Pískoviště se stává místem prvních setkání dětí s osůbkami stejného vzrůstu a duševního rozhledu.
Podle toho komu všemu a kde má pískoviště sloužit se volí jeho provedení, materiál z něhož je vyrobené a samozřejmě velikost. Zcela samostatnou kapitolu hrají pískoviště umístěna na veřejných dětských hřištích. Taková musí být nejen velká, minimálně 300x300cm, ale jejich konstrukce musí odolat i možnému náporu vandalů. Pískoviště umístěná v parcích jsou často betonová, pouze s dřevěnými okraji sloužícími jako lavičky. I jejich hloubka bývá větší než u domácích pískovišť, protože pohyb písku je díky velkému množství přítomných dětí častější. Všechny tyto parametry nijak nesnižují možnosti hry na něm., spíše naopak. Horší je to však s kvalitou písku samotného. I když přísné normy vyžadují přítomnost pevného krytu, který chrání písek před návštěvou psů a koček, s praktickým zajištěním jeho pravidelného používání je to v parcích velice obtížné. Proto velká část rodičů dá přednost před prostorným veřejným pískovištěm, menšímu pískovišti se zdravotně nezávadným pískem ve svém soukromí.
Na zahradách se pískoviště objevuje z venkovních herních prvků nejdříve. Děti jej využívají sotva se naučí prvním krůčkům a až na těch několik možných prvních soust lákavého zlatavého „cukru“, které však velmi rychle přestanou chutnat, zde dětem nehrozí žádné nebezpečí. Na rozdíl od houpaček nevyžaduje dítě batolící se v písku přísný dohled a pobyt venku se tak pro rodiče i dítě stává příjemným. Při výběru pískoviště je třeba brát hlavně v úvahu množství dětí, které jej budou dnes nebo v nejbližších letech využívat. I když rodina plánuje pouze jednoho potomka, měla by myslet na návštěvy malých kamarádů svého robátka, které se jistě nejlépe zabaví při společné hře přímo na pískovišti. Dalším faktorem pro to, proč uvažovat spíše o prostornějším prvku je fakt, že písek rozházený všude kolem nevelké ohrádky nepůsobí pěkně a navíc láká toulavé kočky k vykonání potřeby. Minimální velikost je proto alespoň 120x120cm, se dvěma nebo čtyřmi lavičkami po obvodu, pro pohodlné sezení a snazší umístění ochranného krytu. Čím větší tím samozřejmě lepší, berme však v patrnosti také to, že pískoviště je určeno dětem v nejrannějším věku, který uteče jako voda a pak vám v zahradě zbude obrovská písečná plocha s jejímž odstraňováním budete mít tím větší práci, čím velkorysejší jste byli při jejím zřizování.
Pod pískoviště je dobré pokládat textílii zabraňující prorůstání trávy do písku. Naprosto nevhodné je užití igelitu nebo podobné nepropustné folie jako dna pískoviště. Pískoviště jsou proto dodávány jen coby ohrádky, aby se písek v nich nepařil a vlhkost se průběžně vsakovala do země. Položením igelitu se docílí pravý opak a v případě použití krytu se po jeho odkrytí setkáte s mokrou louží, která bude jen pomalu bude vysychat.Pískoviště s krytem může být představováno pouze jen síťkou , lepší jsou však plachty nebo dřevěné záklopy, které vodu propouští méně a kočkám a psům odolávají více. Klasickým materiálem pro pískoviště stále zůstává dřevo. Jeho životnost je menší než u jeho plastových konkurentů avšak jak už bylo napsáno výše, pískoviště má a bude plnit svou funkci jen po dobu několika prvních let věku dítěte. Je proto vhodnější smířit se s tím, že po třech letech pískoviště dosloužilo než hledat vhodný způsob ekologické likvidace rozměrného plastového výlisku.
