Abies - jedle (1)

Ačkoli jsou jedle považovány za indikátory čistoty ovzduší, některé druhy jsou vhodné i do městských zahrad. Jedle (Abies) patří k jedněm z nejvyšších jehličnatých stromů, které jen výjimečně a zřídka tvoří nízké keřovité tvary, jinak jsou mohutného stromovitého vzrůstu. Rostou poměrně rychle až do 30.-40. roku věku, kdy zpomalují svůj vrcholový růst, přičemž pak mnohé druhy svůj vrchol zaoblují. Význačné jsou někdy rozdíly ve struktuře a hustotě zavětvení.

Přestože jsou jedle poměrně citlivé vůči emisím a exhalacím, některé druhy byly vyšlechtěny i pro městské prostředí. Většině jedlí nevadí ani zastínění v mládí, ovšem později by nevhodné světelné podmínky mohly způsobit vady habitusu, proto je lepší vysazovat jedle řídce až solitérně. Protože prudké letní slunce může mladší stromky popálit, je třeba jim zajistit vhodné zastínění.

Jedlím se daří zpravidla v hlubších písčitohlinitých, živných a přiměřeně vlhkých půdách. Vysazujeme je zásadně s řádně vyvinutým, nerozpadlým kořenovým balem, nejlépe v předjaří v době těsně před nebo současně s rašením, nebo koncem léta. Dobře zapěstované rostliny v kontejnerech snášejí vysazení kdykoli během vegetačního období. Mladým výsadbám zajišťujeme dostatek půdní i vzdušné vlhkosti a na exponovaných místech zastínění proti slunečnímu úpalu. Méně otužilé druhy opatřujeme v prvních letech zimní přikrývkou a všechny mladé výsadby chráníme před okusem zvěří. Zvláště v mladším věku stromy zásadně neřežeme ani netvarujeme, protože jakýkoli řez poškozuje natrvalo tvar koruny.

Ze vzpřímených válcovitých samičích květů se vyvíjejí šišky, rostoucí na větvích vzpřímeně vzhůru převážně v horní třetině koruny. Dozrávají na podzim prvního roku, ovšem v průběhu zrání se rozpadají, takže na stromě zůstává pouze středová jehla, dekorativní hlavně při pohledu zblízka. Pokud chceme uchovat šišku pro pozdější aranžování nerozevřenou, tedy nerozpadlou, je třeba ji sklidit ještě před počátkem zrání, ponořit ji do glycerinu nebo pevně omotat textílií. Zbarvení šišek se liší podle druhu, je však převážně tmavší - hnědé, namodralé, nazelenalé. Šišky ve vrcholu příliš nápadně nevynikají, často splývají s olistěním a větvemi. Pro dekorační účin šišek je proto vhodné vysazovat jedle tak, aby koruna vynikla soliterně proti modrému nebi nebo tak, aby mohl být vrchol pozorován z výšky či nadhledu (pod balkon, okno, terasu). Až na výjimky (Abies koreana) se šišky objevují až u stromů starších 30 let, někdy i později. Mnohé druhy jedlí plodí za příznivých podmínek téměř každoročně, jindy jednou za 2 - 6 let.