Do skalky použijeme Iris barbata nana. Je druh zahradního kosatce kvetoucí od poloviny dubna. Květy jsou ve všech tónech s výjimkou šarlatové a oranžovočervené, většinou bývají dvoubarevné
Nízké kosatce jsou klenotem skalky
Trsnatý vzrůst rostliny s mečovitými, vzpřímenými a pevnými listy šedozelené barvy příjemně doplní vzhled skalky, zejména partii s nižšími koniferami. Délka stvolu s květem nepřesáhne výšku 40 centimetrů.
Z dalších druhů vhodných do skalek uveďme například Iris cristata, I. lacustris, I. innominata a I. douglasiana. Kvetou v květnu a červnu a vyhovuje jim nevápenná zemina a stanoviště na slunci nebo mírně ve stínu.
Množení
Nejčastějším a nejsnadnějším způsobem reprodukce kosatců je dělení trsů u druhů rozrůstajících se oddenky koncem července a začátkem srpna. Novou rostlinu odřízneme od matečné za jednoročním přírůstkem oddenku tak, aby každá nově vzniklá rostlina měla jeden nebo dva trsy listů. Sazenice očistíme od starých či poškozených listů a oddenků. Výhodné je sazenice preventivně namočit do 0,2% roztoku Fudazolu a tím zamezit plísňovým chorobám. Kosatce vysazujeme ve sponu alespoň 50 x 30 cm tak, aby horní část oddenku nebyla zakryta půdou. Je však třeba dbát na vsazení báze listů pod povrch půdy, neboť zde vyrůstají nové kořínky. Před výsadbou zkrátíme listy o jednu třetinu jejich délky, čímž zmírníme odpar vody a tím zlepšíme podmínky pro zakořeňování.
Péče
Kromě slunného a vzdušného stanoviště a dobré drenáže vyžadují kosatce polohové přesazování nejméně každých pět let. Záhon s kosatci udržujeme bez plevele a půdu opatrně kypříme (pozor na oddenky nízko pod povrchem!).
Během roku (duben a červenec) přihnojujeme plným hnojivem (Cererit, NPK) nebo od dubna každých čtrnáct dní (celkem šest krát) postřikem Vegafloru.
Nejčastějšími chorobami kosatců je hniloba, skvrnitost listů a různé virové choroby. Proti hnilobě se bráníme především prevencí mechanickou - správné stanoviště a řídká výsadba, a chemickou, která představuje zálivku fungicidním přípravkem například Fundazolem na jaře a na podzim, kdy má hniloba nejpříhodnější podmínky pro svůj vznik. Skvrnitost listů se nejvíce šíří v teplých deštivých dnech. Preventivně se jí bráníme již při vyrašení listů postřikem čtyřikrát za sebou ve čtrnáctidenních intervalech vhodnou chemikálií, například Dithane-45 v odpovídajícím roztoku, většinou 0,2 %.
Podle Dům a zahrada, foto Hana Vymazalová
