Thea chinensis - čajovník čínský

Synonyma: Camellia sinensis, Thea sinensis | Čajovník je stále zelený subtropický až tropický keř. Listy má tuhé,kožovité, kopinaté, v mládí na rubu světlé. Plody jsou dřevnaté trojpouzdré tobolky s jedním až třemi hnědými semeny. Květy jsou cizosprašné, opylují je hlavně včely.
V bytě je nutné opylení provést vatou, nebo štětečkem. Čajovník kvete na podzim a celou zimu. Rostliny mají dvě zřetelně odlišné periody růstu. Jarní perioda růstu je v květnu a letní koncem července a srpna.

Nároky na půdu jsou podobné jako u kamélie. Půda musí být hlinito-písčitá, musí propouštět vodu i vzduch, musí být dostatečně kyselá. Čajovník nesnáší přemokření (uhnívají kořeny) a zásadně nesnáší vápno v půdě. Více než 3% uhličitanu vápenatého způsobí, že keř uhyne. Nejlepší složení půdy je 50% rašeliny, 30% zahradnického substrátu a 20% písku.

Růst rostliny na jaře začíná při teplotě vzduchu 10 -12°C. Rostliny snášejí i zastínění, neboť divoké formy rostou jako podrost velikých stromů. Tudíž je možno rostliny pěstovat i v bytech za okny otočených k severu. Od jara do podzimu je možno rostlinu pěstovat i na balkonech. Aby květináč snadno nevysychal, tak jej zastíníme. Když rostliny dobře rozvětví a vytvoří pěkný keřík, je možno začít se sklizní listů. Sklízí se 3 nejmladší lístky na vrcholu nového výhonu. Listy možno použít na čaj zelené, usušené a nebo provést fermentaci. Listy obsahují 70 - 80 % vody, 29 % tříslovin, alkaloidy, zejména kofein 1 - 4,5 %, dále éterické oleje, které dodávají typické aroma. V listech je asi 25 % bílkovin z celkové sušiny. V zelených listech je značné množství vitamínu C, který i z části přichází do čaje.

Nejvážnějším škůdcem čajovníků v našich podmínkách je puklice a sviluška.