Parthenocissus tricuspidata - přísavník trojcípý

Pochází z východní Asie z Japonska, Koreje a Číny. Do Evropy přišel v roce 1862. V zemích západní Evropy bylo zvykem stavět venku cihlové fasády budov, přičemž se na popnutí celého domu používaly popínavé dřeviny. Do střední Evropy, kde se většinou stavěly domy s omítkami, tato móda popínavých rostlin masově nepronikla. Přísavník je rychle rostoucí popínavá dřevina, která má v našich podmínkách nejdokonalejší způsob popínání, má dokonale lepící přísavné destičky, které se dokážou přilepit i na hladký povrch (sklo, plast).

Dřevina dorůstá do výšky až 15 m a do šířky se dokáže rozrůst jestě do větších rozměrů. Přísavné destičky se tvoří na konci mladého rostoucího výhonku a lepí se hned na podklad. Pokud takový výhonek odtrhneme, rostlina už není schopná se přilepit podruhé. Listy jsou trojcípé, někdy dělené, světle zelené, na podzim se zbarvují do červena. Květy jsou drobné, nazelenalé, nevýrazné. Kvete v červnu a červenci.

Nároky

Na stanoviště nemá zvláštní nároky, půdy snese i sušší, hlinité, dokonce kamenité, vyžaduje dostatek vláhy. Dokáže růst i v polostínu, ale lépe mu vyhovují slunné strany. V chladnějších oblastech je třeba mladé rostliny chránit před mrazem přikrytím.

Rozmnožování

Bylinnými odřezky (méně), nejčastěji se množí roubováním na odřezky přísavníku pětičetného (Parthenocissus quinquefolia).

Použití

Přísavník používáme na popínání fasád, nejlépe se mu daří na východní nebo západní expozici, ale roste i jinde. Listy jsou na rostlině uspořádány křidlicovitě, takže déšť po nich stéká, aniž by se dostal na stěnu domu, tudíž budovu chrání před vlhkem. Chorobami a škůdci netrpí.

Má několik kultivarů, které se liší tvarem nebo velikostí listů. Kultivar ´Veitchii´ je v našich podmínkách pěstovaný nejčastěji jako osvědčený. Dalšími kultivary jsou: ´Green Spring´ se světle zelenými listy, ´Veitchii Boskoop´ a ´Veitchii Robusta´ s mohutnějšími listy a kultivar ´Lowii´, který má malé vícelaločnaté (7 a více) listy.