Prunus spinosa - trnka obecná
Synonymní název: slivoň trnka | Čeleď: růžovité (Rosaceae) | Lidové názvy: trnky, trní, slíva trnka | Trnka je hustý a nepravidelně větvený trnitý keř vysoký 1 až 3 m, jen zřídka vyšší. Vytváří četné kořenové výběžky, jimiž se rychle vegetativně rozmnožuje.
Kůra je tmavošedá, krátké postranní větévky vytvářejí nápadné trny zvané kolce. Drobné střídavé listy jsou obvejčité až elipčité, na bázi klínovité a mají žláznatě pilovitý okraj. Pravidelné volnoplátečné květy, rozvíjející se před vyrašením listů, vyrůstají jednotlivě nebo ve svazečcích a často zcela obalují jednotlivé větve. Mají krátké a lysé stopky, pět kališních lístků a pět široce oválných, jasně bílých a brzy opadavých korunních plátků. Tyčinek je mnoho, jednopouzdrý svrchní semeník, ukrytý v kalichu, se po oplození mění v drobnou kulatou a silně ojíněnou peckovici modročerné barvy, která má hladkou pecku a zelenavě zbarvenou dužinu trpké a silně svíravé chuti. Kvete v dubnu, v podhůří až v květnu.
Výskyt: Na substrát je velice nenáročná a vyskytuje se především na suchých a slunných místech, zvláště s dostatkem vápníku. Je velmi hojná na mezích, suchých křovinatých stráních, okrajích lesů, cest, na skalách a suchých pasekách od nížin do podhůří. Roste hojně zejména v teplejších sušších oblastech celé Evropy, na sever až do jižní Skandinávie, na jih do Alžíru a na východ do Íránu.
Možnost záměny: Záměna trnky s jinými dřevinami prakticky nepřichází v úvahu. Na podobných stanovištích rostoucí třešeň křovitá (Cerasus fruticosa (Pall.) Wor.) nemá trny, v době květu má vyvinuty listy a květy jsou na delších stopkách v chudých okolících a zralé peckovice jsou jasně červené.
Význam: Přirozené porosty trnky mají velký význam jako úkryty zvěře a hnízdní prostor užitečného ptactva. Květy silně medují a jsou tak významným časně jarním zdrojem nektaru a pylu pro včely. Na druhé straně je však nutno si uvědomit, že v blízkosti třešňových a švestkových sadů mohou být rezervoárem společných škůdců.
Prunus spinosa - trnka obecná
