Quercus robur - dub letní

Čeleď: bukovité (Fagaceae) | Lidové názvy: křemelák, letňák | Dub letní je rozložitý strom s nepravidelnou korunou a křivolakými větvemi. Mladá borka je stříbřitě šedá až nahnědlá, lesklá, později silně rozpukaná a brázditá, hnědo až černošedá.

Krátce řapíkaté peřenolaločné listy jsou tuhé, kožovité a u řapíku vykrojené nebo uťaté. Květy jsou jednodomé, samičí jsou po dvou až pěti na dlouhých stopkách v paždí listů, mají červené blizny a sedí jednotlivě na číškách. Samčí květy tvoří až 4 cm dlouhé řídké převislé jehnědy, které se rozvíjejí současně s listy. Pyl je přenášen větrem. Kvete od května do června. Plody, známé žaludy, jsou velké jednosemenné nažky, usazené spodní částí ve zdřevnatělých šupinovitých číškách po několika na dlouhých stopkách.

Výskyt: Vyskytuje se téměř v celé Evropě s výjimkou nejjižnějších a nejsevernějších oblastí. U nás je rozšířen od nížin do podhůří v původních doubravách i smíšených lesích, běžně se pěstuje především na kyselejších písčitých půdách.

Využití: Kůra se používá ve veterinárním lékařství, je součástí medicinálního lizu a pro vysoký obsah tříslovin slouží i jako technická surovina při zpracování kůží. Také dřevo dubu obsahuje třísloviny, takže ve vodě nehnije, pouze v důsledku přeměny tříslovin ve flobafény tmavne. Je velmi tvrdé, těžké a houževnaté a dobře se opracovává.
Žaludy obsahují kromě tříslovin značné množství škrobu, dále cukry, bílkoviny a olej. Pražením obsah tříslovin klesá, takže žaludy jsou poživatelné. Již Dioskoridés psal o jejich svíravém účinku a použití při žaludečních potížích, úplavici, chrlení krve a jako protijedu při otravách. Pražené a rozemleté žaludy byly dříve jednou z kávovin (”žaludová káva”), jež má počátek v 18. stol. v Prusku.

Zajímavost: Duby byly pro svou dlouhověkost a mnohostranný užitek uctívány již od nepaměti. Byly zasvěcovány nejvlivnějším bohům – Řekové je zasvětili hromovládnému Diovi, staří Slované bohu hromu a blesku Perunovi, Germáni pak jeho kolegovi Thorovi, keltští druidové v dubových hájích obětovali apod.