Populus tremula - topol osika

Čeleď: vrbovité (Salicaceae) | Je to rychle rostoucí, až 30 m vysoký listnáč se širokou, řídkou korunou. Letošní větévky jsou lysé, leskle světle hnědé. Listy střídavé s řapíkem z boku zploštělým, stejně dlouhým jako čepel, která je okrouhlá až vejčitá, 3 až 8 cm dlouhá, hrubě zubatá, zprvu chlupatá a záhy olysalá, na líci leskle zelená, na rubu světlejší. Listy na na silnějších větvích jsou větší (až 15 cm), vejčité až okrouhlé, poměrně krátce řapíkaté.

Dvoudomý strom, vykvétá před rašením listů. Podpůrné listeny květů jsou dřípené, ale nikoli vlnatě brvité. Samčí květy jsou visuté, silné válcovité jehnědy, až 11 cm dlouhé, zprvu červené, později blednoucí. Samičí květy jsou stejně dlouhé jehnědy, červenavé. Plodem je tobolka, pukající dvěma chlopněmi, semena jsou velmi drobná, se svazečkem chlupů. Kůra je zprvu šedozelená, dlouho hladká, borka je černošedá, podélně brázditá. Kvete v březnu a dubnu, plody dozrávají v květnu a červnu.

Výskyt: od nížiny po střední horský stupeň (v Alpách do 2000 m n.m.), často v lesních světlinách, v lesních lemech, podél cest, ve starých lomech a štěrkovištích, na křovinatých úhorech, ve východní Evropě často vytváří lesní porosty. Je nezávislá na půdě, roste na vápenci i na silikátových horninách, nevyžaduje ani výživné, ani zásadité půdy. Jako pionýrská dřevina osidluje i živinami chudé, kamenité, suché, surové (nehumózní) půdy. Je to mrazuvzdorný, celkovým suchem málo poškozovaný, hluboko kořenující světlomilný strom s hojnými kořenovými výmladky. Je rozšířen v celé Evropě, severní Africe, Malé Asii a na Sibiři.

Možnost záměny: Občas může nastat záměna s jinými druhy rodu topol.