Trávy a traviny

Mezi trávy patří pouze zástupci čeledi lipnicovitých (Poaceae), zatímco termínem traviny se zpravidla označují ostatní jednoděložné rostliny „trávovitého“ vzhledu, např. sítiny, ostřice a další z čeledí šáchorovitých (Cyperaceae) a sítinovitých (Juncaceae). Se svými přibližně 13 000 druhy se tyto rostliny řadí mezi tři největší čeledi rostlin.

Přísně vzato se výrazem trávy mohou označovat výlučně lipnicovité rostliny. Protože si však jsou zástupci všech tří zmíněných čeledí blízké, jsou v zahradnické praxi, zvláště mimo území České republiky, všechny rostliny trávovitého vzhledu označovány souhrnně jako trávy. Čeština však již od začátku 19. století zná pro ostatní dvě skupiny rostlin krásný termín traviny.

Nejvýznamnější skupinou je čeleď lipnicovitých. Zahrnuje přibližně 9000 druhů, které jsou rozšířeny po celém světě a které často vytvářejí rozlehlé porosty (stepi, prérie, savany, pampy apod.) Vedle početných okrasných druhů patří do této čeledi řada užitkových rostlin. Všechny naše obilniny, luční a pícninářské trávy, dále kukuřice a cukrová třtina, rýže stejně jako v tropech se vyskytující bambusy patří do čeledi Poaceae.

Typickým znakem lipnicovitých je okrouhlé, často duté stéblo, členěné na kratší nebo delší úseky v tzv. kolínkách. Na bázi stébla nebo i na stéblu samém vyrůstají listy. Květy vyrůstají většinou v koncových široce latovitých nebo úzce klasovitých květenstvích. Šáchorovité rostliny nemají stonky členěné kolínky na úseky, jejich stonky jsou často trojhranné (ostřice!) a bývají vyplněny dření („duší“). Stonek sítinovitých rostlin je okrouhlý, vyplněný dření („duší“).

Květy trav

Trávy nemají žádné nápadné květy, avšak vždy mají mnoho malých, nenápadných kvítků. Protože jsou opylovány větrem, chybí jim nápadné, zářivě barevné koruny, lákající opylující hmyz. Početné drobné kvítky vyrůstají v kláscích, z nichž se dále skládají větší květenství. Podle stavby jsou tato květenství označována jako klasy, lichoklasy nebo laty. U mnoha trav zvyšují právě květenství jejich okrasnou hodnotu. Někdy jsou jejich pluchy zakončeny dlouhou, peřitou nebo jednoduchou osinou jako např. u kavylů (Stipa) nebo u ječmenu hřívnatého (Hordeum jubatum), což těmto travám dodává zvláštní šarm.

Přírodní stanoviště

Sledujeme-li výskyt trav v přírodě, záhy se přesvědčíme, že trávy rostou od mořského pobřeží až po vysoké hory; doma jsou dokonce ve všech světadílech. Jejich porosty bývají často význačnými krajinotvornými prvky, hlavními složkami vegetace, jako je tomu na jihoamerických pampách, severoamerických prériích, afrických savanách a asijských stepích. V přírodě jsou trávy zkrátka všudypřítomné. V tomto smyslu je také možné pro každou zahradu a pro každé stanoviště najít vhodnou trávu.