Zahradní nábytek - čím se řídit při výběru (1)

Cena

Cena je prvním a nejzřetelnějších hlediskem, které musí zohlednit každý z nás. Dá se z ní také odvodit, jaká asi bude kvalita zvoleného produktu. Přímá úměra podle pravidla „čím menší investice, tím menší jakost a odolnost“ mívá trhlinky v podobě velikosti marží jednotlivých obchodníků, a může se tedy stát, že za stejnou cenu si domů přinesete zboží velmi rozdílné kvality. Obecně se však lze řídit tím, že je-li něco podezřele levné, nebude to s jeho jakostí žádná sláva. Cena odráží nejen vlastnosti výrobku, pokud jde o jeho výchozí materiál (čím měkčí dřevo, tím levnější produkt), ale i hlediska designu, opracování, konstrukce, ergonomie, polohovatelnosti, povrchové úpravy a dalších kritérií.

Materiál pro levné exotické produkty bude s největší pravděpodobností pocházet z ilegální těžby, která přináší zkázu tropickým pralesům. Chcete-li mít záruku, že kupujete životaschopný zahradní nábytek, hledejte výrobky s certifikátem COC nebo FSC, které zaručují, že stromy jsou pěstovány a káceny legálně a že výrobce odvádí z každého prodaného kusu nábytku část prostředků na znovuzalesnění vykácených porostů.

Určitou zárukou kvality jsou i osvědčené značky a renomovaní výrobci, kteří mají za sebou lety ověřenou historii a dostatek financí nejen na zdokonalování výrobního procesu, ale i na vývoj nových technologií. Kvalitní obvykle bývá i výroba na zakázku, ovšem ne ta, která probíhá někde v garáži na koleně. Cena hovoří i o tom, kolik následné péče bude váš zahradní nábytek potřebovat. Bezúdržbové produkty patří zákonitě k nejdražším. Zajímejte se také o podmínky záruky, servis a údržbu koupeného zboží. Myslet musíte i na to, kde a jak budete nábytek skladovat.

Kvalita dřeva

První známkou jakosti materiálu je jeho vzhled. Dřevo by mělo být bez vypadavých, tmavých nebo vyhnilých suků, stop hniloby, samozřejmě bez sebemenší známky poškození hmyzem nebo houbami. Samy za sebe hovoří i trhliny a důsledky mechanického poškození způsobeného nesprávným opracováním. Nepřípustné jsou zbytky kůry, u jehličnatých dřev takzvané zásmolky – dutiny vyplněné pryskyřicí. Zřetelným signálem nedostatků v kvalitě suroviny je i nápadně změněná barva: například namodralé dřevo borovice svědčí o jeho zapaření nebo poškození houbami, což se zákonitě projeví zhoršením fyzikálních i mechanických vlastností materiálu. Finální výrobek tedy s největší pravděpodobností nebude tak kvalitní, jak by se dalo v normální situaci čekat.

Konstrukce

Někteří prodejci sice tvrdí, že s masivností zahradního nábytku roste jeho odolnost, ale tak jednoduché to už dávno není. I když u smrkového a borovicového dřeva lze tuto poučku více méně stále aplikovat, někdejším těžkopádným monstrům naštěstí odzvonilo. Pořád však záleží na solidnosti konstrukce, a to nejen pokud jde o vstupní materiál, ale i o jeho zpracování a opracování. Tady se vyplatí kromě vzhledu dřeva sledovat hlavně konstrukční detaily, z nichž se výsledná trvanlivost a odolnost zahradního nábytku odvozuje. Zaměříte-li se na kování, vyvložkování a kvalitu spojů, na způsob spojování jednotlivých vrstev dřeva (například u velkých ploch plných stolových desek), uchycení nohou a područek, na hladký skluz a plynulost polohování, ošetření spodních plošek nábytku, které přicházejí do styku s podlahou, pohyblivost a otáčení koleček, určitě uděláte jenom dobře. Výrobek spojovaný například klasickým šroubem s osmihrannou maticí „natvrdo“ najdete spíš v levnějších řetězcích než u renomovaných výrobců a jeho stabilita nebude zrovna dokonalá, protože spoj se vyviklá (pokud není vyviklaný už v obchodě). Proto je základní kontrolou nejen zrak, ale i hmat a „posez“ a „poleh“. Fajnšmekři mezi výrobci zahradního nábytku si dávají záležet na tom, aby nejen okraje, ale i vnitřky spojovaných dílů – zvláště u polohovacích typů nábytku – byly „vypolstrované“ plastem, který zabezpečí nejen hladkost pohybu, ale i ochranu dřeva před oděrem. Na kvalitní kování se používá zásadně nerezový materiál (dříve používaná mosaz zanechávala po dešti na dřevě stopy). Na zarážkách aretujících polohu opěrky bývají plastové „čepičky“, veškeré šrouby musejí být hladké a začištěné. Poučka o jednolitosti a příjemnosti na omak platí i pro veškerý povrch nábytku. Dokonalý zahradní nábytek má zespodu na nožičkách speciální šrouby, jimiž se dá vyrovnávat výšková rozdílnost podkladu.

U ratanového nábytku se dá kvalita konstrukce odvodit od tloušťky tyčoviny – čím je silnější, tím je prvek bytelnější. Na kvalitu materiálu má vliv i země původu – vietnamský či pákistánský ratan je sice levný, ale špatný. Záleží také na spojích, které musejí být šroubované, nikoli stloukané hřebíky, což bohužel pod opletením není příliš dobře vidět a zmíněný nešvar se projeví nejčastěji až po popraskání omotávky. Znalci také doporučují zkontrolovat pohmatem jednolitost a hladkost povrchu, židle se vyplatí obrátit vzhůru nohama, zkontrolovat pevnost omotávek a zda někde netrčí šroubky.