Zahradní nábytek - některé typy dřeva a jejich vlastnosti

Smrk

Má jednotnou, nažloutle bílou barvu, která pod vlivem slunečních paprsků časem tmavne. Poznáte ho podle dobře viditelných letokruhů a menších, barevně méně kontrastních suků, jichž má smrk oproti borovici více. Smrkové dřevo je lehké, pružné, s dlouhými vlákny. Dobře přijímá barvy, nejrůznější nátěry, lazury, mořidla a laky, díky měkkosti je jeho opracování velmi snadné. Pozor na stupeň opracovanosti – někteří prodejci nabízejí zahradní nábytek v téměř surovém stavu a počítají s tím, že si ho zákazník „dodělá“ doma. Jinak se bude rozesychat a praskat.

Borovice

Měkké pryskyřičné dřevo borovice je trvanlivější, a i když se považuje za světlé, je tmavší než smrk a má hrubší strukturu. Čas a sluneční svit mění jeho barvu v tmavší, na slunci však často „roní“ slzy z pryskyřice, která sice příznivě ovlivňuje jeho životnost, ale poněkud ho z pohledu vhodnosti použití pro výrobu zahradního nábytku diskvalifikuje. Tento nedostatek lze eliminovat použitím vhodného polstrování. Vhodnější se proto v tomto ohledu ukázala být severská borovice.

Buk

Pro buk domácí provenience je charakteristické dřevo s načervenalým barevným odstínem a zřetelnými dřeňovými paprsky. I když je husté a tvrdé, více než jiné druhy reaguje na výkyvy počasí a vlhkosti, což se projevuje změnami v jeho objemu a tvaru. Používá se proto spíš pro interiér a k výrobě ohýbaného nábytku.

Dub

Dřevo domácích dubů je průměrně těžké a středně tvrdé, odolné proti opotřebení. Někdy se mu kvůli tomu říká „evropský teak“. Jeho pletivo totiž obsahuje přírodní tříslovinu gerbmittel, díky němuž je dubové dřevo odolné proti houbovým chorobám i bez použití ochranných přípravků. Jeho barva je nažloutle hnědá, charakteristická je pro něj kombinace s výrazně světlejším bělovím. Kresba jeho dřeňových paprsků je jasná a zřetelná. Dubové dřevo má poměrně velké póry, které dávají povrchu dubových výrobků charakteristický rýhovaný vzhled. Nebobtná, ve vodě po delší době zčerná a doslova zkamení. Hodí se proto nejen k výrobě nábytku, parket a podlahovin, ale i jako materiál pro velmi kvalitní a trvanlivý zahradní nábytek.

Modřín

Dešťové srážky neuškodí ani našemu nejtvrdšímu jehličnanu, modřínu. Je ideálním materiálem pro venkovní použití. Odborníci o něm tvrdí, že je v exteriéru velmi odolný i bez jakékoli povrchové úpravy. Vlastnosti má podobné jako dub.

Akát

Domácí akát má husté, tvrdé a trvanlivé žlutavé dřevo se žlutozeleným jádrem. Může však praskat a kroutit se, proto byla vyvinuta speciální úprava jeho severoamerické varianty. Jako zušlechtěná dřevina Rotimber/robinie se stává materiálem pro výrobu velmi kvalitního a odolného zahradního nábytku s vlastnostmi lepšími než jsou typické pro výchozí surovinu.

Teak (white teak)

Pochází hlavně z plantáží v jihovýchodní Asii. Jeho trvanlivé, tvrdé, těžké a odolné dřevo je charakteristické nažloutlým jádrem s tmavým žilkováním a barevnými proužky, které působením světla přecházejí ve světle až tmavě hnědé. Je ideální pro výrobu interiérového, ale hlavně venkovního nábytku. Obsahuje totiž vysoké procento přírodních olejů, proto i v přírodní (neošetřené) podobě zvládá bez újmy na kvalitě působení počasí. Povětrnostní vlivy se na něm projeví pouze nezaměnitelnou stříbřitou patinou.

Bangkirai (balau)

Toto dřevo původem z Indonésie je známé také pod názvem balau. Je tvrdé a těžké, vyniká krásnou červenohnědou barvou se světlejším žíháním. Vůči biologickému stárnutí a klimatickým a povětrnostním vlivům včetně deště a sněhu je stejně odolné jako teak. Vyrábí se z něho luxusní zahradní nábytek, jehož vlastnostem a vzhledu odpovídají i ceny. V zahradě s přehledem vydrží po celý rok, jako obklad sluší i fasádě, terasám a pergolám.

Iroko

Africké dřevo známé také jako kambala má žlutooranžové až hnědé odstíny, jeho barva se v průběhu stárnutí mění na tmavě hnědou se zřetelnou tenkou linkou. Jeho tvrdost se dá srovnat s dubem, je středně těžké, málo sesychá, a tudíž i málo pracuje. Je velmi trvanlivé, pružné a ohebné, odolné vůči plísním, hnilobě i vodě. Díky vysokému obsahu olejů má nízkou nasákavost a hedvábně hladký povrch.

Meranti

Název označuje více druhů dekorativních dřevin z jihovýchodní Asie. Jde o výborně opracovatelný trvanlivý materiál, který má ve své nejkvalitnější podobě tmavě červenou barvu s atraktivní exotickou kresbou dřeva. Před povětrnostními vlivy ho chrání ošetření olejem.

Bambus

Zahradní nábytek z něho je lehký a snadno se s ním manipuluje. Tato dřevina je typicky světlá, nažloutlá, se zřetelnými „kolínky“ a nezaměnitelným fládrováním, které je důsledkem zvláštního způsobu růstu stébla bambusu. Bambus obsahuje křemík, díky němuž je tvrdý a pevný. Těmito vlastnostmi se jistým způsobem podobá dubu. Nábytek z bambusu potřebuje místo chráněné před nepřízní počasí.

Ratan

Lehké, pružné a tvrdé dřevo, zvané také rotang, je z liánovité palmy, na rozdíl od bambusu není duté. Upravený – loupaný, broušený, mořený do mnoha barevných odstínů a lakovaný – se používá pouze k výrobě interiérového nábytku. Pro zahradní účely je určen nábytek z ratanu neloupaného v přírodní (žlutavé) podobě (pulut), většinou lakovaný bezbarvým lakem. Jednorázové, krátké srážky přestává relativně bez poškození, dlouhotrvající vlhkost však způsobuje hnilobu. Pozor, ratan může i podélně prasknout, například pokud ho vystavíme extrémnímu teplotnímu a vlhkostnímu rozdílu. Základní tyčovitý materiál se nejen ohýbá a štípá, ale také „mele“ na speciálním zařízení. Vzniklá hmota se v podobě provázků (odborně se jim říká pedig) používá k vyplétání.

Umělý ratan

Patří spíše do kapitoly o plastech, protože jde o nábytek ze speciálních vláken většinou bílé nebo přírodní barvy, jimiž se obtáčejí a vyplétají hliníkové konstrukce. Na tomto místě se o něm zmiňujeme proto, že se dá snadno s přírodním ratanem zaměnit.

Proutí

Nábytek z vrbového proutí je měkký, křehký, s omezenou trvanlivostí a do zahrady se hodí pouze příležitostně, rozhodně se nedá vystavovat rozmarům počasí. U proutí je také – stejně jako u ratanu – třeba dávat pozor na nosnost.