Sternbergia - lužanka

Tato drobná cibulovina pochází z východních oblastí Středomoří, kde se vyskytuje asi ve 12 druzích. Má nevelké kulovité cibulky, obalené hnědými až černými ochrannými šupinami. Páskovité listy raší v době kvetení nebo až po odkvětu. Květní stvol je poměrně krátký, na jeho konci vyrůstá z toulce květ podobný šafránům. Na rozdíl od šafránů vyrůstá stvol nad povrch půdy a toulec obalující poupě je u některých druhů dlouho zelený. Květy jsou nejčastěji jednotlivé, nálevkovité, se zaoblenými okvětními lístky, žluté. Tyčinky jsou volné, semeník spodní trojpouzdrý.

Sternbergia colchiciflora roste ve Středomoří od Španělska, jižní Francii po Maďarsko a Turecko a Írán. Vzácně se vyskytuje také na Slovensku na kamenitých vápencových skalách. Má drobné cibule a celkově je subtilní. Listy jsou široce čárkovité, vzpřímené, dlouhé 7–10 cm, raší až na jaře. Stvol je krátký, se 4 cm dlouhým toulcem.Výška rostlin jen asi 6–8 cm, květy jsou žluté, nálevkovité, cípy velmi úzké. Kvete v září až říjnu.

Sternbergia fischeriana (Herb.) Roem. roste od Íránu po Kavkaz, v Sýrii a Turecku. Je větší než předešlá, rostliny jsou vysoké přes 10 cm, listy jsou širší, raší v době kvetení, květy jsou sytě žluté, toulec je menší, odkrývá spodní semeník. Kvete v březnu.

Sternbergia lutea (L.) Ker-Gawler je domácí ve Středomoří, v západní Asii od Íránu po Pamír. Je vysoká 10–15 cm, cibule jsou hruškovité a mají průměr 4–5 cm. Listy vyrůstají současně s květy, jsou úzké (1,5 cm), dlouhé 10–20 cm. Květy jsou žluté. Kvete v září až říjnu.

Požadavky: Lužanky potřebují teplé místo a dostatek slunce. Půdu lehčí, humózní, propustnou, s dobrou drenáží, třeba i kamenitou. Také v přírodě rostou na kamenitých vápenitých stráních. Nesnášejí přílišné vlhko v půdě, zvláště v zimě. V méně příznivých podmínkách vyžadují na zimu přikrývku z chvojí nebo listí, příp. ještě zakrytí fólií. Lze je pěstovat také v miskách, v zimě ve studeném skleníku, na jaře se umístí na slunném místě v zahradě.

Množení: Množí se dceřinými cibulkami, které se oddělují při přesazování. Přesazují se jen podle potřeby po několika letech po ukončení vegetace, v červnu, červenci. Vysazují se do hloubky 10–12 cm. Z postranních cibulek kvetou druhým rokem. Mohou se množit také semeny, která se vysévají ještě na podzim, ze semen kvetou za 4–5 let.

Použití: Vysazují se do skalek, v blízkosti osluněných zdí jako obruby, na zídkách a terasách v sousedství šafránů a drobných trav.