českyslovenskyenglishdeutschpolsky
Kdo je online?
Návštěvníci: 35

Ostatní

Brněnská uliční stromořadí (1)

Poslal(a) vzmb 23.06 2007 09:01:26 (3123 čtenářů)

Historie:
První brněnská stromořadí jako promenádní aleje začala městská správa za podpory mecenášů vysazovat koncem 18. století v prostoru před hradbami, tj. na kolišti, v části od Židovské brány po bránu Veselou.


V roce 1793 byl osázen stromořadím prostor části dnešní Benešovy ulice a ulice Koliště (tyto promenádní aleje byly základem později zřízených sadů na Kolišti). V letech 1806-1815 bylo vysazeno stromořadí před bránou Veselou a Běhounskou a poté v letech 1816-1817 k nim přibyla promenádní alej podél dnešních Bašt. Na takto dobudovaný pás procházkových víceřadých alejí navázal u ul. Bašty v roce 1818 otevřený park Františkov (dnešní Denisovy sady) a v 60.-80. letech 19. století park Špilberk (1861-1864) s oboustrannou alejí na dnešní Husově ulici a parčíky a aleje na dnešním Komenského náměstí, Joštově ulici, Žerotínově náměstí, které uzavíralo prstenec zeleně se sady na Kolišti.

Významným krokem pro nové parky a stromořadí bylo v r. 1830 nařízení gubernálního presidia o městských okrašlovacích komisích a fondech. Do fondů přispívali dobrovolní dárci a byly tam převáděny i pokuty za přestupky občanů. Z fondů byly kupovány stromy, zakládány cesty apod. Okrašlovací spolky jako občanské iniciativy hojně vznikaly až v 60. -80. letech 19. století; Brněnský okrašlovací spolek, intenzivně podporovaný brněnským starostou Christianem d’Elvertem, stál u zrodu např. parku na kopci pod pevností Špilberkem, dnešního Wilsonova lesa v Žabovřeskách a mnoha alejí v ulicích a soliterních stromů na veřejných prostranstvích.

Na přelomu 19. a 20. století byla vysazována stromořadí v okrajových částech města a vpřilehlých vesnicích. V úzkých ulicích byly vysazovány pro Brno specifické keře zapěstované na kmínku.

Soliterních stromů a stromů v uličních stromořadích s rozvojem města, který od začátku 20. století provázelo budování množství inženýrských sítí a dopravní infrastruktury, ubývalo. Přesto Zahradnický slovník naučný vydaný v r. 1934 uvádí pod heslem Brno - 25.340 alejových stromů v roce 1933.

Současnost:
Současný stav zeleně v Brně,ipřes zvýšení zájmu o zeleň spočívající v systematičtější péčio ni včetně její obnovy od začátku 90. let, není dobrý. V nejhorším stavu jsou uliční stromořadí. Uliční prostor je pro život stromů nejméně vhodným stanovištěm, proto stromy ve stromořadí vyžadují největší péči a ochranu. Péče o stromořadí byla dlouhá léta zanedbávaná, výsledkem je nepříznivá věková skladba stromů ve stromořadí a velký počet stromů ve špatném zdravotním stavu.

Správu stromořadí vykonává VZmB od roku 1995. Zhruba 30 % stromů bylo přestárlých a nemocných, velké procento tvořily stromy dorůstajících velkých rozměrů (např. lípa, jeřáb, javor), které byly v minulosti vysazovány do úzkých ulic s nedostatkem prostoru.

V roce 1996 byla provedena inventarizace předaných stromů, které byly zaevidovány v PC programu Viridis (každý strom je zanesen v mapové části, je taxonomicky zařazen a určeny jsou u něj základní dendrologické veličiny). Data jsou každoročně aktualizována. V roce 2000 vypracovala VZmB Koncepci péče o uliční stromořadí, která byla schválena Zastupitelstvem města Brna a na základě které ve své práci postupuje. Činnost organizace je financována především z městského rozpočtu. Na výsadbu stromů jsou využívány odvody za kácené stromy určené pro náhradní výsadby.

V roce 1996 bylo ve stromořadí evidováno 15 012 stromů.V prvních letech činnosti VZmB byla práce ve stromořadí soustředěna na vykácení havarijních stromů, takže v roce 1998 evidovala VZmB svůj nejnižší počet stromů -14 581 kusů. Díky postupnému zlepšování poměru asanací a výsadeb ve prospěch výsadeb již počet stromů od roku 1999 stoupá k 1.1.2006 má organizace ve správě 16 869 stromů.

Tabulka vývoje celkového počtu stromů a počtu výsadeb, asanací a řezů 1996-2005
RokCelkový počet stromů (ks)Výsadba (ks)Asanace (ks)Ořez (včetně výmladků) (ks)
199615012712501484
1997148332033161767
1998147202303691418
1999145815984702760
2000146306272944385
2001149638614326960
2002153928184434501
2003157679204824686
2004162057895304899
2005164648624575665
200616869


Sibiřská -Prunus sargentii ´Accolade´

Sibiřská -Prunus sargentii ´Accolade´

Myslbekova -Pyrus communis ´Beech Hill´

Myslbekova -Pyrus communis ´Beech Hill´

Veřejná zeleň města Brna
Údolní 5, 658 93 Brno
http://vzmb.brno.cz/
Rejstřík: ČLÁNKY brněnská, stromořadí, uliční, DISKUSNÍ FÓRUM brněnská, stromořadí, uliční, FOTOGALERIE brněnská, stromořadí, uliční, SEZNAM ČLÁNKŮ: BRN...
10 článků v tomto tématu
1)Parky města Olomouce - Čechovy sady (2295 čtenářů)23.07 2007 10:22:08
Čechovy sady, tento v pořadí druhý olomoucký městský parkový prostor, datuje svou historii do 30. let 19. století. Stromová alej, později pojmenovaná Jánské stromořadí (Johannes Alle), byla vysázena v
2)Parky města Olomouce - Bezručovy sady (2542 čtenářů)18.07 2007 11:00:34
Park Bezručovy sady vznikl na přelomu století (1898), kdy zde bylo započato s prvními sadovnickými úpravami. V těchto místech pod středověkými a tereziánskými městskými hradbami, panovaly ještě ve 30.
3)Parky města Zlína - Centrální park Jižní svahy (2218 čtenářů)16.07 2007 07:37:45
Centrální park Jižní Svahy se nachází v horní části největšího zlínského sídliště. Rekreační plocha zeleně o rozloze 11 ha spojuje území tzv. II. etapy JS (od ul. Česká a od ul. Hony) s novou bytovou
4)Parky města Olomouce - Olomoucké historické parky (2483 čtenářů)16.07 2007 07:27:24
Přírodní areál Výstaviště Flora Olomouc patří ke klenotům města, a to nejen kulturním, ale rovněž historickým. Rudolfova alej, první olomoucký parkový prostor, o jehož založení se postaral olomoucký a
5)Parky města Olomouce - Smetanovy sady (2681 čtenářů)12.07 2007 20:02:18
Smetanovy sady byly založeny roku 1820 osázením pevnostní plochy na západním obvodu města – předpolí mezi Terezskou a Kateřinskou branou - stromovím. První olomoucká parkovní plocha, tzv. Rudolfova al
6)XI. ročník soutěže Rozkvetlé město (1197 čtenářů)10.07 2007 15:31:44
V letošním roce bude probíhat již 11. ročník soutěže Rozkvetlé město, kterou organizuje odbor městské zeleně Magistrátu města Zlína ve spolupráci s odborem životního prostředí a s redakcí Magazínu Zlí
7)Parky města Brna - Wilsonův les (3192 čtenářů)02.07 2007 09:09:24
Historie Lesopark Wilsonův les byl založen na skalnatém kopci nad Svratkou roku 1882 velkostatkářem a notářem císaře Františka Josefa Ludvíkem Odstrčilem. Za přispění Františka Josefa vznikl na kopci
8)Parky města Brna - Tyršův sad (2929 čtenářů)29.06 2007 10:23:13
Tyršův sad je prohlášen kulturní památkou. Je parkem s pestrým sortimentem květin a kvetoucích dřevin a jediným brněnským parkem se zachovaným oplocením.
9)Parky města Brna - Park Špilberk (2339 čtenářů)29.06 2007 09:00:24
Městský park Špilberk o rozloze 17 ha je nejvýznamnějším brněnským parkem založeným městskou správou a jako jedinečná památka zahradního umění je spolu s hradem Špilberk prohlášen Národní kulturní pam
10)Brněnská uliční stromořadí (2) (2567 čtenářů)26.06 2007 13:47:11
ŘEZY STROMŮ: Nejčastějšími pěstebními opatřeními byly zpočátku řezy vedoucí k zajištění provozní bezpečnosti stromů – zdravotní a bezpečnostní. Ve velkém počtu byly realizovány také řezy hlavové a re

zeleň