Clematis - plamének

Plaménky, nebo-li Clematisy patří bez přehánění k nejznámějším zahradním rostlinám. Také není divu, vždyť květy plaménků, zvláště některých odrůd, patří k největším květům, které můžeme na zahradě nejen obdivovat, ale dokonce celkem snadno i vlastnit. A když si k velikosti květů ještě připočteme svítivě pastelové barvy a tvary nápadné z dálky i úchvatné v detailu, vychází v této zahradnické rovnici jasný výsledek: na plaménky nesmíme zapomenout!

V povědomí většiny zahradnických nadšenců i běžných uživatelů zahrad figurují plaménky jako popínavé rostliny. Popínavé plaménky jsou samozřejmě hlavním předmětem našeho zájmu, ale ze slušnosti musíme podotknout, že mezi těmito krásnými rostlinami najdeme i několik druhů , které tvoří nízké kompaktní keříky, kterým schopnost ovíjení zcela chybí.

Abychom dokázali naši zahradu vylepšit ve vertikálních úrovních, obracíme se o pomoc k popínavým rostlinám, takže i plaménky nám mohou být v tomto úsilí velmi užitečné. Skvělé vlastnosti plaménků se v zahradní tvorbě využívají již pěknou řádku let. Původní botanické druhy sice nedosahují krásy kultivarů pěstovaných v současnosti, i tak ale byli dostatečně zajímavé, aby si jich už na sklonku 16. století všimli první nadšenci zahradnického umění. Prvními významnými pěstiteli plaménků byli Angličané, kouzlo těchto krásných rostlin však brzy proniklo i do dalších zemí Evropy. Zatímco sedmnácté století bylo v tomto ohledu spíše dobou čekání, hledání a trpělivosti, v 18. století byly do Evropy přivezeny zejména z Japonska a Číny zcela nové druhy. Toto období bylo počátkem nesmělého zkoušení křížení jednotlivých druhů v naději, že z nich vzniknou krásné a perspektivní hybridy. První, opravdu hodnotné křížence plaménků se povedlo vypěstovat až v 19. století, které bylo z pohledu těchto rostlin obdobím zcela revolučním. Dokonce z této doby pochází i některé odrůdy, které se s velkým úspěchem pěstují a prodávají dodnes. Jako příklad poslouží třeba dobře známý kultivar ‘Jackmanii‘ , který představil jeden z nejvýznamnějších pěstitelů plaménků pan Jackman na výstavě v Kensingtonu již v roce 1863.

Plaménkové možnosti dnešní doby jakoby skoro ani neznaly hranic. K dispozici je velká řada různých odrůd, z nichž některé jsou drobnokvěté, jiné přímo s květy obřích rozměrů. Květy některých odrůd jsou zvonkovité, jiné naopak téměř zcela ploché, jednoduché, poloplné či plné. Při správném výběru odrůd či druhů máme velké možnosti ovlivnit dobu kvetení plaménků na období, ve kterém na zahradě trávíme nejvíce času. Pro milovníky krás jarní zahrady poslouží ranně kvetoucí druhy, jakým je například krásný plamének horský (Clematis montana), který pochází z Nepálu a Číny. Tento druh vykvétá již v květnu, jeho květy jsou drobné, bílé a obvykle je jich na rostlině velké množství. A komu bílá barva prostě nesedí, může si vybrat i sladce růžový odstín, který patří několika dalším odrůdám. Tyto časně kvetoucí druhy vykvétají obvykle ze dvouletého dřeva, proto se většinou neseřezávají vůbec, nebo jenom minimálně. Od druhé poloviny června na zahradách vykvétají i velkokvěté letní odrůdy plaménků, které probarvují svojí něžnou krásou zahradu často až do konce léta. Velkokvěté odrůdy obvykle vykvétají z letorostů, proto je lze v případě nutnosti seřezávat i bez rizika ztráty kvetení.

Za přímé asistence plaménků můžeme na zahradách vytvářet kouzelná romantická zákoutí, můžeme jimi nechat pokrýt sloupky pergol i zjemnit vstupní prostory kolem zahradních branek i vchodů do domů. Plaménky hravě porostou starou konstrukci zahradního altánu i moderně vyřešené zahradní posezení. Plaménky pomůžou opticky oddělit náš soukromý prostor od prostoru, kam nechceme bloudit zrakem, plaménky ale dovedou porůst drátěný plot v ulici i staré plaňky na chalupě. Můžeme je kombinovat s různými jinými rostlinami, a nemusí to být povinně jenom růže, jak ukazují knihy či inspirativní obrázky. Zkuste je nechat vyšplhat po starší poněkud rozčepýřené túji a uvidíte její proměnu.

Plaménkům se nejlépe daří v prostředí, které je dostatečně prosluněné, ale není příliš suché. Zvláště v přízemní části je prospěšné plaménkům vytvořit zastínění, které zabrání přehřívání a vysušení pěstebního substrátu, k čemu výborně poslouží různé jiné rostliny. Pro tento účel jsou vhodné například různé druhy vyšších trvalek, jako třeba řebříčky, zavinutky, zvonky, kopretiny nebo třapatky. Z hlediska půdních nároků většině plaménků vyhovuje živná, dobře propustná půda s vyšším obsahem vápníku.