16. Nesprávné použití pesticidů
Pesticidy (látky pro boj se škůdci) procházejí před zařazením do prodejní sítě pečlivými testy, jejichž výsledky, způsob aplikace a účinnost jsou uvedeny na etiketě. Dbát je třeba zejména na koncentraci připravovaného roztoku a způsob a frekvenci aplikace
Některé látky nelze aplikovat na zeleninu a ovoce, jiné mají určitou ochrannou lhůtu. V případě, že si nejsme s použitím určité látky jisti a nemáme možnost se poradit se zahradníkem, raději ji nepoužíváme vůbec.
17. Likvidace užitečného hmyzu
Při hubení škůdců zahyne i mnoho užitečného hmyzu, který je přirozenou součástí každé zahrady. Různé druhy hmyzu během své každodenní činnosti opylují květy a jsou schopny i požírat škůdce rostlin. Při použití pesticidů se širokým spektrem účinku s velkou pravděpodobností zemře i mnoho užitečného hmyzu, pavouků, žížal a mohou být zasaženi i někteří ptáci a další živočichové. Abychom omezili negativní dopad jejich použití, je třeba vybírat prostředky s minimální toxicitou a maximální účinností na daný druh škůdce.
18. Absence organických hnojiv
Zahrada neustále produkuje organický odpad. Ve volné přírodě se odumřelé rostliny hromadí a nakonec se rozloží na užitečnou hmotu. Tento proces je záhodno napodobit i v zahradě. Vytvoříme-li z listů, rostlinných odřezků, zbytků a dalšího organického materiálu kompost, můžeme jím zlepšovat vlastnosti půdy na zahradě a používat jej jako hnojivo. Kompost totiž postupně uvolňuje výživné látky a tím snižuje potřebu umělého hnojení. Také mikroorganismy žijící ve zdravé půdě potřebují ke svému zdárnému vývoji organický materiál obsažený právě v kompostu, který žádné průmyslové hnojivo nenahradí.
19. Nekvalitní kompost
Důvodů neúspěšného rozkladu kompostovaného materiálu může být celá řada, nejčastější chybou však bývá nadměrná vlhkost nebo naopak přílišné sucho. Vysoký obsah vody brání přístupu vzduchu a dochází k anaerobnímu rozkladu, který je doprovázen nepříjemným zápachem. Nápravu je třeba provést ihned. Hromadu kompostu přeházíme a doplníme dostatečným množstvím suchého materiálu, například sena, pilin nebo drceného papíru. V opačném případě, kdy je kompost příliš suchý, dochází k velice pomalému rozkladu. Takovou hromadu je třeba pravidelně obracet, aby se vnější části dostaly do středu, nebo občas důkladně prolít vodou.
